Články

Máte článek nebo reportáž od vody, o kterou byste se chtěli podělit s ostatními rybáři? Pošlete nám Váš materiál na prispevky@carpservis.cz.

Jarní putování za kapry

31.5.2010, autor: Vlastimil Johanides

Již první výprava byla naplánovaná na týden před velikonocemi. Našim cílem byla již dlouhou dobu vytipovaná pískovna nedaleko Kolína. Chladné počasí a velmi studená voda byly faktory, které nám dávaly najevo, že to s tou aktivitou ryb nebude zase tak horké. Ale že za čtyři dny neuděláme ani jeden záběr, tak s tím jsme nepočítali ani jeden z naší tříčlenné výpravy. Ale to už k rybaření patří, určitě to už zažil každý z nás. Další výpravu jsme naplánovali na konec dubna a jako každý rok jsme se s kolegou Láďou rozhodli pro Pálavská jezera. Po dlouhých přípravách a pár hodinách cesty se konečně nacházíme na předem vytipovaném místě, které je k naší radosti volné. A tak se s chutí pouštíme do stavění bivaků a nezbytných příprav k lovu.

Jak jsem potkal feeder

26.5.2010, autor: David Raušer

Spousta rybářů mívá období, kdy se z nejrůznějších důvodů nedostane na delší rybářské výpravy, nebo jim dokonce nezbývá čas ani na dvoudenní výpravy. Já sám jsem si ještě před rokem něco takového ani nedovedl představit, ale v posledním roce to bohužel zasáhlo i mě. Smůla se mi lepila na paty a to snad po všech stránkách. Zdravotní a studijní důvody maximálně zkazily druhou polovinu loňské sezóny a začátek letošní. Naštěstí jsem typ člověka, co se jen tak lehce nevzdá. Řekl jsem si, že když nemůžu na ryby na delší dobu, budu bojovat jinak. Vzal jsem mapu, udělal jsem kružnici v okruhu 20 km od mého domova, označil všechny vody a začal zkoušet. Vždy jsem si jel alespoň dvakrát předem zakrmit místo. Abych měl jistotu, že mi místo nikdo nezasedne, vybíral jsem si ty ,,nejhorší´´, přesněji nejnepohodlnější místa, jaká na vybraných vodách byla, což účel splnilo na 100%.

Konečně je to tady!

19.5.2010, autor: Jan Vala

Zbývají poslední dny do odjezdu na naši první letošní výpravu za kapry. Přemítám si v hlavě pořád dokola, co vše je potřeba s sebou, jak kdybych jel poprvé v životě. Je to dáno asi tím, že se nemůžu dočkat, až opět nahodím. Ta zima byla opravdu dlouhá a jsem zvědavý, co to udělalo s kapry. Každý rok začínáme na naší oblíbené, ale jedné z nejtěžších, co znám, svazové pískovně. Ani tentokrát nebyl důvod to měnit.

Poděkování od přírody

11.5.2010, autor: Jiří Rykr

Loňskou sezónu jsem se věnoval z devadesátidevíti procent jen svazovým vodám a jezdil jsem na krátkodobé výpravy, abych raději pozoroval vodu a hlavně to, co v ní plave. Zmiňuji se o tom v tomto článku ještě jednou, protože opravdu není v silách člověka s běžnou dovolenou prochytat všechny revíry, které jsem navštívil a měl vytipované. Věděl jsem, že amury na některých místech můžu nachytat pouze v určitou dobu, a proto jsem to zkoušel i na jiných revírech, abych si potvrdil, jestli je to pravda. Po několika málo zkušenostech i na jiných revírech jsem dospěl k závěru, že to není o tom naházet do vody krmení a myslet si, že máme nad amury vyhráno. Opravdu nejlepší je vypozorovat jejich teritorium, a potom stačí i pár desítek minut k úspěchu.

Vítězství na jezeře Štít

4.5.2010, autor: CT Storm Carp

Těmto závodům předcházela příprava psychická, ale i finanční. V zimě byla většina z nás bez práce, což samozřejmě znamená i bez finančních prostředků. Horko těžko jsme dávali dohromady startovné, a to nemluvě o směsích a ingrediencích na výrobu boilie. Navštívil jsem proto mého známého Aleše Václavíka a oslovil ho, zda by se s námi nechtěl podílet na přípravě. Slovo dalo slovo a najednou začalo pomalé dokupování ingrediencí a mouček - bohužel na úkor rodiny. Od Aleše si beru neustále směs losos sardinka - používám ji s úspěchem celý rok, pouze v jarním období do ní přidávám ptačí zoby, nectablend a samozřejmě více sladidla. Po další schůzce s Alešem a Tondou jsme se dohodli, že všechno krmení pojedu vyzkoušet týden před závody. Vzal jsem si s sebou Brusinku-pepř, Casia-javor a Smetanu. Po prvních 24 hodinách bylo jasné, co je favoritem – nejúspěšnější příchutí byla jednoznačně Casia - javor.

Hody, hody - do chladný vody

14.4.2010, autor: Lukáš Šolc

První víkend v dubnu jsem měl v plánu letos poprvé vyrazit na 4 dny k vodě. Bylo mi líto nevyužít pondělního velikonočního svátku, tím pádem prodlouženého víkendu. I když jsem si moc šancí na úspěch nedával, chtěl jsem jet. Nechtělo se mi ale jet samotnému a nikdo z kamarádů se nechtěl připojit. Pak mi ale volal kamarád Dalibor, že by tedy jel. Co čert nechtěl, v noci ze čtvrtka na pátek napadl venku sníh, bylo dost chladno a já měl po náladě. Akci jsem tedy odvolal, ale zpráva Dájovi nedorazila. Dohodl jsem si něco jiného s dalším kámošem, ale ten nakonec neměl čas. Souhrn všech těchto událostí zapříčinil, že jsem se večer 2.dubna 2010 ocitl na břehu jednoho stojáku a chystal si věci k lovu.

Letná výprava za kaprami

6.4.2010, autor: Matej Liptak

Na túto výpravu som sa velmi tešil, pretože na mna čakal nadherný víkend stravený při vode v lone prekrásnej takmer panenskej prírody spolu s mojim partakom Matom Líškom a hlavne som mal s tímto jazerom nevisporiadane účty z minuloročnej letnej vypravy, na ktorej sa toto jazero s nami trocha viac pohralo.

Jak dál?

19.3.2010, autor: Jan Vala

Je tady nový rok a já jsem začal bilancovat rok 2009 z pohledu rybáře. Nebudu psát kolik a jak velké kousky jsme spolu s mými kolegy z týmu nachytali. Za loňskou sezónu jsme měli dost příhod od vody, ať už byly k pousmání, nebo k pláči. Ale to už k té naší rybařině asi patří. Za těch 25 let, co se rybařině věnuji, jsem toho zažil opravdu mnoho. Historek je, že si pokaždé máme u vody co vyprávět. To mé bilancování mě ale zavedlo k otázce, kam dál se bude rybařina ubírat? Jakým asi směrem? Je to ještě o umění rybařiny jako takové?

Návrat po sedmi letech

5.3.2010, autor: Luboš Neumann

Byl listopad 2008 a já jsem takhle v práci. Vtom mi zvoní telefon, nic neobvyklého, až na to, že na displeji čtu Radek Zbranek. Kaprař - pousměji se, protože vím, že mi volá dobrý kamarád, kterého vždy rád slyším a s kterým si občas voláme, ale málo se vidíme, jelikož bydlíme každý na jiné straně republiky. Než jsem zvedl telefon, hlavou mi proběhlo, že určitě volá, aby vyzvěděl, jak jsem dopadl před měsícem na výpravě do Francie a nebo se mi chce zase pochlubit s jeho šílenými realistickými nápady. Sebere se a jezdí třeba čtrnáct dní po Francii, najede za tu dobu třeba i 6000 km, aby objevil nové revíry s obrovskými kapry ( pst, je to v tomhle hrozný pacient, ale nic mu neříkejte!). Spínám mobil a na druhé straně se ozývá: „Čau Lubo, tak jak se máš? Co děláš?“ „No ahoj Ráďo! Rád tě slyším. No co, jsem v práci, tak nic moc. A co ty? Povídej!“ Odpovídá to, co jsem tušil: „No já jedu teďka na týden do Francie zabukovat si termín na Rainbow a porozhlédnout se po nových revírech.“ „No ty máš časy.“ odpovídám. „Ale proč hlavně volám, Lubo? Nechceš za mnou na jaře někde kolem března přijet do Maďarska na Palotaš? Už jsme se skoro pět let neviděli, aspoň by byla příležitost.“

Zakázané ovoce nejvíc chutná…?

25.2.2010, autor: Tomáš Hanč

Nevím, jak vy, ale já před týdenní výpravou za kapry prožívám něco, co může pochopit snad jen stejně postižený blázen. Vůbec se mně nezdá, že se týden před odjezdem vleče a neutíká, jak jsem občas čítával v časopisech. Naopak, doslova letí a pořád mám pocit, že si všechno nestihnu v klidu připravit a nechat projít hlavou. Příjemná nervozita mě v noci budí a promítám si v hlavě všechno možné i nemožné, jen aby se na něco nezapomnělo.

Dlouho očekávaná výprava

15.2.2010, autor: Lukáš Šolc

Jedna z dalších letošních výprav za kapry vedla opět na Labe a měl jsem neskutečnou radost, že se mi po moc dlouhé době podařilo dostat na ryby skvělého kamaráda Jardu. Bylo mi předem jasné, že se konečně pořádně zasměji, protože s ním to stojí vždy za to! Dohodli jsme se tedy, že se u něho kolem 14. hodiny v pátek poslední víkend v květnu zastavím a naložím ho, aby mohl doma nechat manželce auto. Cestou jsme se ještě stavili u pana Václavíka pro lodní elektromotor a boilies. Padla volba na hotovku Losos-Oliheň a já jsem s sebou vezl ještě doma narolované boilies ze setu stejného druhu a nějaký zbytek hotovky Smetana.

Změna strategie

2.2.2010, autor: Honza Slanina

Každým rokem se na našem trhu vyskytuje spousta novinek - zaručených top výrobků, které mají umožnit ulovit vysněnou rybu - v našem případě kapra. Začíná to u návnad (boilies, pelety) přes různé dipy nebo smáčedla pokračující vlasci, co nejsou vidět, až po háčky dělané snad samotnými samuraji. O prutech a navijácích ani nemluvě. Je to samozřejmě dobře, že inovace těchto výrobků pokračuje, avšak je potřeba použít i tzv.selský rozum a nenalítnout na každou kachnu.

Když rybář hledá znamení - 4. díl - Návrat na místo

25.1.2010, autor: Honza Mlnařík

Litr vajec, bioaktivátor, suchá směs, rollball, výtlačná pistole... jo mám všechno. Je víkend druhého týdnu září a já už zase dělám boilies. Mám po zkouškách a před sebou krásných dvanáct dní rybařiny. Válím koule ze směsi nutrix a představuji si ty moje tlusťoučké miláčky. Lokalita je jasná. V srpnu jsem opustil flek, který mi určitě nevydal všechny poklady.

Když rybář hledá znamení - 3. díl - Srpnová pláž

18.1.2010, autor: Honza Mlnařík

Je druhého srpna a já se nacházím v jižní zátoce již zmiňované vody. Přijel jsem zde strávit snad nezapomenutelné chvíle s pruty. Před léty zde prosakovala do pískovny Lužnice a tak hráz zpevnili návozem zeminy, která vytvořila velikou tvrdou kamennou pláž. Je mírně vyvýšená nad hladinou a o tom, že je zde krásné místo svědčí přítomnost asi stovky „koupačů“.

Když rybář hledá znamení - 2. díl - Neznámá voda

4.1.2010, autor: Honza Mlnařík

Autor: Většina z nás by si jistě přála objevit dosud neobjevené. Nalézt bájné město, egyptské hrobky či léta zakopaný poklad by byla jistě senzace i bez ohledu na peněžitou odměnu. Já ze srdce toužím chytat a hlavně nachytat velké kapry na vodě, kterou nikdo přede mnou neprozkoumal. Téměř každá voda či lépe řečeno vodní plocha má již své využití. Patří buď soukromé nebo státní sféře. A nalézt vodu, o kterou nikdo nemá zájem, je téměř nemožné. Ale co když požadavek vyspecifikuji? Nalézt vodu, o kterou není rybářský zájem, už tak nemožné není!