Na každého jednou dojde

20.1.2011, autor: Vlastimil Johanides

Je tady podzim a s ním i ty nejkrásnější chvíle strávené na rybách. Na toto období se vždy celý rok hrozně těším a už se pomalu připravuji na týdenní výpravu na svoji oblíbenou lokalitu u nás v Čechách. Tentokrát jsem se rozhodl vzít sebou tři sety boilies z řady NUTRIX PROFI od Aleše Václavíka. A to: Kořeněné jablko,murénu a své nejoblíbenější a pochopitelně i pro mě nejúspěšnější boilies Casie javor rovněž z řady NUTRIX PROFI. Po týdenních přípravách,konečně vyrážím. společnost na této výpravě mi bude dělat můj bratranec Jarda,který s opravdovou kaprařinou teprve začíná. Tak doufám,že na této výpravě něco pochytí a ledačemu se naučí a snad mu to pomůže v jeho začínající kariéře kapraře. Při příjezdu k vodě mě velice potěšilo,že mé již předem vytipované místo je volné a proto ho ihned zabíráme a pomalu se začínáme pouště do výstavby bivaků a veškerých dalších potřebných věcí k našemu týdennímu pobytu na této lokalitě. Po dokončení příprav se už jen domlouváme kdo zkusí jakou montáž. Já zkouším kombinované návazce,první z fluorocarbonu a druhý z lanka na štiky. Jarda vsází na svlékací šňůrku a klasickou šňůrku. I boilies volíme každý jiný. Já nastražuji casia javor a murénu a Jarda zase kořeněné jablíčko a halibut peletu a to vše o průměru 20mm.

Konečně jsou veškeré přípravy dokončené a nám už nezbývá nic jiného než montáže zavést na naše označená lovná místa. Po zavezení montáží sedáme do křesel a už se těšíme na zážitky našeho prvního společného chytání. První záběr na sebe nenechá dlouho čekat,přichází asi 30min. po zavežení a to na boilies muréna. Ryba okamžitě míří do spadlé větve u břehu a já se jí marně pokouším tomu zabránit a vplouvá do ní. Okamžitě sedáme do člunu a jedeme za rybou,ale už po několika ujetých metrech je zřejmé,že i v této činnosti je Jarda začátečník a tak se mu vše v klidu snažím vysvětlit. Za nedlouho vše docela pochopil a my se se tak konečně dostali k oné větvi ve vodě. Jenom bohužel ryba neměla pro naše zdržení pochopení a z háčku se oprostila. S úsměvem na tváři z prvního zážitku se vracíme zpět na břeh. Blíží se večer a zatím to byl za celý den jediný záběr a tak velké naděje vkládáme na noční lov. Díky tomu,že je zde povolena čtyřiadvacítka,nemusíme mít strach z rybářské stráže,která pro tyto rybáře CHYŤ A PUSŤ nemá pochopení a mnohdy nám dokáže ty krasné chvíle u vody pěkně znepříjemnit!!! Kolem desáté hodiny večer přichází Jardovi první záběr a to na nastražené boilies kořeněné jablko. Asi po deseti minutách podebíráme krásného lysáka o váze kolem 10kg. Následuje nezbytečná fotodokumentace a navrácení kapra zpět do jeho domova.

Asi po hodině nás budí zvuk hlásiče,tentokrát záběr přichází mě a to na nastražené boilies muréna. Když už se mi po krásném boji podaří rybu dotáhnout až ke břehu,pokusí se ještě o poslední úprk a ten se jí stává vítězným. Smutně už jen pozoruji letící montáž z vody a o velikosti ryby už jen můžeme s Jardou polemizovat. Ale jak už je dle rybářské terminologie známo,každá ryba která nám uteče aniž by jsme jí viděli,byla určitě velká! Znova uleháme,ale opět ne na dlouho.Z našeho spánku nás vytrhne zvuk hlásiče na Jardově stojanu a opět má záběr na kořeněné jablko. Tentokrát se jednalo o menší rybu. Jardovi ještě do rána přichází dva záběry. V prvním případě se jednalo o menšího kapra s váhou 8kg na kořeněné jablko a ten druhý znamenal pro Jardu vylepšení svého osobního rekordu. Podařilo se mu přemoci krásného lysáka o délce 83cm a o váze 13,40kg a jak jinak než na kořeněné jablko. Do východu slunce,už žádný záběr nepřišel a my tak mohli nerušeně čerpat síly do dalšího dne. Za celý den nám přišli tři záběry a ani jeden jsme neproměnili,všechny ryby chvíli po záseku jsme ztrácely a tato smůla nás provázela celý týden. Zkoušeli jsme změnit montáže,velikost boilies,upevnění boilies a na konec i vzdálenost boilies od háčku,ale nic nepomáhalo,ryby jsme pořád ztrácely.Poslední večer naší výpravy jsem nastražil boilies casia javor o průměru 30mm,kterou jsem ještě obalil docela dost velkým množstvím pasty blitz taktéž příchuti casia javor z řady NUTRIX PROFI. Kolem půlnoci začne můj hlásič vydávat nepřetržitý tón a já si v tu chvíli myslím jaký že krásný sen se mi to zdá. Ale z tohoto krásného sna mě brzy vyvede Jarda,který už se dere ze spacáku,okamžitě se budím a zjišťuji že to není sen,ale realita. Rychle běžím k prutu a zasekávám,ryba si vezme ještě pár metrů z navijáku a pak se mi jí daří otočit. V tu chvíli nemyslím na nic jiného,než na tu smůlu,která nás tuto výpravu provází a i proto rybu zdolávám hodně opatrně. Bez problému se mi jí podaří dostat ke břehu,ale tím teprve celý boj začíná. Asi po 20 minutách se vynoří krásný šupináč a položí se na hladinu a vtom ho Jarda podebere. V tu chvíli jsem měl hroznou radost vždyť to byla moje první vytažená ryba za celý týden. Krásný šupináč o váze 15.20kg a o delce 93cm. Následující den,kdy už naše výprava končila jsem přišel ještě o jednu rybu,ale to už mě tak nemrzelo,jen Jardovi se ještě podařilo zdolat 8kg lysce. A tím naše výprava skončila. Dohromady jsme měli asi 25 záběrů,ale z toho se nám jich podařilo proměnit jen 6. I tak to byla krásná rybařina plná krásných zážitků. Jen si prostě voda vybrala svou daň.

S pozdravem Vlasta Johanides