Svazový hattrick 2. díl

11.1.2019, autor: Honza Slanina

Svazový hettrick 2.díl

Touha po hattricku 2.díl

Po minulé úspěšné akci jsem se vydal s Pecou na dva dny na další svazovou vodu s tím, že Peca tam bude dokonce týdne. Mě potom čekal pracovní maratón, jelikož kolega letěl na tři týdny za potápěním, tak Martina jela s mladým k rodičům, protože bychom se stejně potkávali jen pozdě v noci, až bych dorazil z práce. Místo jsme měli vymyšlené, ale nakonec se přidal i Honza Vala, tak jsem mu přenechal flek, který jsem původně chtěl chytat já.

téměř 19kgBig máma 2

Předpokládal jsem, že by se zde kapři mohli pohybovat a chystat se na tření, ale vzhledem k tomu, že on tam bude celý týden s Pecou, šel jsem vedle a zkusil jiný flek. Něco málo se mě povedlo, ale čas byl nekompromisní a já musel jet tvořit hodnoty.

Černý šupík

Párkrát jsem se po práci stavil za klukama na pokec a musím říci, že klukům se pěkně zadařilo a natahali pěkné ryby. Sice oba měli smůlu a o big mámu přišli, ale ryby opravdu komunikovali, a tak se rozhodli, že to prodlouží.

Akorát Honza musel jet v neděli domů, že přijede až v pondělí. Tak říkám Pecovi, že dojedu na noc, ať tam není sám. K vodě jsem dorazil kolem půl desáté. Z kýblu vytáhl naboosterované boilies JÁTRA-VANILKA a KRILL-KREVETA a vyslal to s PVA punčochou do boje.

první na sněhuláka

Otevřeli jsem si pivo a dali se do rozhovoru s Pecou o tom, jak to šlo. No moc dlouho to netrvalo a signalizátor řval jako o život a já zažil parádní souboj.

Na jeho konci zdolal lysce necelých 19 kg. Kapra jsme vyfotili a šel rychle zpět a snad ani né za patnáct minut po něm se rozjel i druhý prut. Nekompromisní tah a úprk několik desítek metrů mě donutil jít na loď a několik minut jsem se snažil kapra zvednout ze dna.

krmný mix

Po té, co jsem ho konečně uviděl jsem věděl, že ona hranice 20 kilo je nejspíš opět na dosah, ale nechtěl se dát zadarmo a ještě několikrát mě odjel od podběráku. Byla to neskutečná úleva a radost, když jsem ho konečně podebral a vezl ho ke břehu, kde mě netrpělivě vyhlížel Peca. Při návratu říkám: "Hochu, je to tam!" Parádní šupinatá BIG MÁMA bez jediné chybičky, a jak později ukázala váha, tak magickou hranici bez problému překonal.

zásoba pva

Po focení jsem sednul do křesla a vypil pivo pomalu na ex. Ruce mě bolely a klepal jsem se jak ratlík, ale byl jsem zároveň nejšťastnější člověk na světě.

Pak jsem napsal Honzovi, že ho omyju a pochlubil se, co se mi povedlo. Každopádně ještě jednou díky Honzo,protože kdybys ten flek nerozjel, asi bych nezažil takovou snovou noc.

jako malovaný

V práci to rychle uteklo a mě čekala další dovolená. Tentokrát jsme se vydali na lokalitu, která je velmi zarostlá trávou, a proto je potřeba najít opravdu čisté místo na dně anebo se musí jednat o druh trávy, která není tak hustá a kapr si to z ní v klidu vezme.

Sice není ještě tolik zarostlá, jelikož je konec jara, ale její zbytky se po zimě usazují na dně a tvoří vrstvu usazenin. Také proto je vlasec a olovo na poklepání dna nedílnou součástí mé výbavy, protože jde hlavně o to, aby dno nezapáchalo po sirovodíku, jinak tam budete za diváka. Vzhledem k tomu, že je povolené vyvážení, je to o dost snazší než v minulých letech, a tak tři pruty vozíme a jeden nahazuji, abych nepřišel o noty, za nepřítomnost u prutů. Po pár hodinách se Martině roztočí cívka a zdolává překrásného tmavého šupináče na panáčka ROZPÁLENÉ ŠVESTKY, a právě tato popka s kombinací různých koulí, byla tím rozhodujícím faktorem následujících dní, proč byl náš lov opět úspěšný.

hulk

Baví mě sledovat Martinu, jak neustále zkouší nové kombinace a nedrží se zaběhlých věcí. Když druhý den navlékla na návazec tzv.šnehuláka (dvě potápivé koule a jedna popka), trošku jsem koukal, že se toho nebojí. Ale když měla na to třetí záběr za den, i já nasadil tuto kombinaci na jeden prut. Neptejte se mě proč, ale prostě to fungovalo a podařilo se nám natahat opravdové klenoty této vody. Teď nemluvím o velikosti ryb, ale o vzhledu kaprů, kteří vypadali jak vystřižený z anglického časopisu.

Další zásadní věc byla podle mě volba materiálu na návazec. Jelikož dělám neustále nové, pozoruji co je zrovna nejúspěšnější a všiml jsem si, že Martině lítal pouze prut, kde byla měkká šnůrka... Zatímco Fluocarbon a tuhé šňůrky nám nefungovaly. Často tyto detaily tvoří tu mozaiku, která znamená, jestli bude náš lov úspěšný či nikoliv. Po té mě čekali pracovní povinosti, ale v hlavě jsem střádal plán na další výpravu. Říkal jsem si, že je na čase potrápit taky amura, a tak přišel na řadu partikl, který jsem měl už tři týdny naložený v kefíru a k tomu jsem si vzal boilies CHOBOTNICI a OLIHEŇ, a ještě RYBU-BANÁN.Vydali jsme se na pískovnu, kde jsme letos zahájili sezónu, ale na jiné místo, kde jsem v minulosti už pár amurů natahal.

Byla to malá plošina kousek na dohoz, kde byla hloubka tři metry a za ní to padalo až do osmi metrů a hlavně okolo byla pěkná džungle z trávy. Dal jsem si tam tyčovou bój a vysypal k ní větší množství partiklu. Musím říci,že to byla pěkná rychta, ale ten kal co to pouštělo byl doslova fenomenální. Na jeden prut jsem nastražil mini pop s ochucenou kukuřicí a na druhý prut jen metrový zig rig, konkrétně žlutý barel, který jsem nechával nasáknout aromatem SKOPEX. Martina si jela klasiku a chytala kousek od břehu vedle pásu rákosu. Bohužel se amur na mém krmném místě neukázal, za to kapři rozjeli hned první den velkou šou. Proto jsem následující ráno nasadil do boje i boilies a nakrmil větším množstvím, společně s partiklem.

Ráno po rozednění nahazuji zig rig za krmné místo pod hranu a jdu si sednout do křesla. Netrvá to ani pět minut a přichází brutální jízda, ale po zvednutí prutu mě to kapr urazil o hranu. Když se to opakuje podruhé, šahám do tašky a řádně přitvrzuji. Dávám dvacet metrů shock linu a návazec na zig dělám ze silného fluocarbonu. Netrvá to dlouho a cívka se točí. Popadnu prut a šplhám se na sráz za sebou, abych byl co nejvýš a zmenšil tak úhel tření. Taktika se vyplácí a já začal úspěšně zdolávat kapry. Jeden den hsem se dostal za dopoledne na jedenáct záběrů a vše to byli kapři nad deset kilo, v čele s kaprem, kterého jsem pojmenoval Hulk, protože to byl opravdu monstrumák, který měl neskutečné proporce vzhledem k jeho velikosti. Poměr byl deset kaprů na zig a pouze jeden ze dna. Pak jsem nasadil odpoledne do boje ronnie rig s popem CHOBOTNICE a situace se obrátila a dokonce výpravy mi dělala radost převážně tato montáž a naopak zig rig téměř nefungoval, a když, tak jen menší ryby.

O tom, jak mi fungovala tato montáž na další výpravě, vám napíši zase příště.

Kaprům zdarec, Jan Slanina s rodinou

Komentáře

Přidat komentář

Vyplňte všechna pole označená (*)

Komentáře

Diskuze neobsahuje žádné komentáře.

Články

Máte článek nebo reportáž od vody, o kterou byste se chtěli podělit s ostatními rybáři? Pošlete nám Váš materiál na prispevky@carpservis.cz.