Na druhý pokus

13.9.2010, autor: Lukáš Šolc

Při pohledu do kalendáře a zjištění,že pondělí-úterý vychází na státní svátek jsem měl jasno. Musel jsem toho využít a vyrazit na kapry. Po dohodě v práci, kdy mi dali týden dovolené, jsem v pátek 25.července vyrazil na 11 dní k vodě. Měl jsem v plánu vyrazit na víkend na Labe a po víkendu se přestěhovat na jednu stojatou vodu, ale jelikož nastala tropická vedra, tak jsem tuto možnost vzdal a rozhodl se nakonec, že zůstanu na Labi. Vezl jsem si s sebou boilies asi 8 kg Olihně a 8 kg Kaviáru, 1 kg banán a k tomu nějaké zbytky Losos-oliheň z loňska. Prvních 5 dní jsem trávil ve společnosti Jirky Rykra, nezavadil jsem však o rybu, dokonce ani o tlouště. Už jsem z toho byl docela nahlodaný, protože Jirka lovící vedle mě ryby tahal. Tak tedy po pěti dnech jsem dospěl k závěru, že změna místa-ryba jistá a chtě nechtě jsem zabalil všechny věci, nasedl do auta a vyrazil na jiný úsek.

Přijel jsem tedy v úterý večer na plánované místo. Vše jsem rozbalil, nahodil, prokrmil a šel spát. Oba pruty jsem nahodil ke břehu nedaleko keře. Druhý den ráno vyrazil na loďce zmapovat si profil dna v korytě, ale i v příbřežních partiích. Nakonec jsem se rozhodl, že jeden prut budu házet ke keři u břehu do hloubky asi 3,5m. Druhý prut jsem se rozhodl umístit na písečnou lavici na druhém břehu pod mohutný strom nakloněný nad vodní hladinu do hloubky 1,5 - 1,8 m. Pro jistotu a pochopení echolotu jsem si dokonce udělal trubku, která je na konci opatřená kelímkem a tímto jsem se opravdu přesvědčil, že na dně je písek. Prut jsem pod tento strom umísťoval přes kolíček, aby vlasec vedl vzduchem. Rozhodl jsem se trochu experimentovat co se týče dipování. Levý prut u břehu jsem krmil vždy asi 1/2 kg kaviáru, ke druhému prutu jsem rozházel asi 1/2 kg olihně, pár kuliček kaviáru a pár kuliček tvrdých kuliček losos-oliheň, co jsem měl ještě z loňska.

První ryba zabrala ve středu na pravý prut u druhého břehu. Kapříkovi zachutnala oliheň dipovaná ve stejném tekutém dipu. Pro jistotu jsem pro kapra jel na lodi, abych o něho nepřišel. Pěkný souboj netrval příliš dlouho a v podběráku se objevil šupík 65 cm kolem 6,5 - 7 kg odhadem. Rychle jsem zkusil udělat pár fotek (bohužel vše foceno samospouští, takže kvalita fotek je mizerná) a rychle s kapříkem zpět do vody. Konečně kontakt s rybou!Musím uznat,že tato výprava pro mě byl křest ohněm. Neskutečná vedra, k tomu mi došel repelent a šili do mě tícíce komárů. Po první noci jsem ještě k tomu zjistil, že mám pod spacákem na lehátku mraky mravenců. Tak jsem přestěhoval bivak o pár metrů vedle, mravence vyklepal.

V noci jsem toho moc nenaspal, protože se mě snažili zničit komáři. Nevím proč, ale ani mě nenapadlo zapnout si na noc bivak a nechat otevřené moskytiéry. Až když mi volal kamarád Dalibor a řekl jsem mu o svém problému, tak mi poradil tuto jednoduchou základní věc, která mě prostě asi z těch veder nenapadla. Ve čtvrtek mě v 6 hodin ráno probudil zvuk mého podomácku vyrobeného příposlechu. Když jsem doběhl k prutům, kapr si bral z cívky vlasce, co to šlo. Záběr tentokrát přišel na levý prut pod břehem u keře. Nechal se zlákat na kaviár dipovaný v dipu mušle a obalený v powder dipu Carp Zoom mrtvola. Po záseku mohutný tah směřoval od keře do koryta a tak bylo jasné, že musím za kaprem na vodu. Nádherný ranní souboj, kdy nad hladinou byl ještě slabý mlhavý opar, sluníčko už příjemně hřálo a do toho zpívali ptáci, jsem si vychutnával plnými doušky, jako by to měl být můj poslední kapr v životě. Tento bojovník se držel stále u dna. Když se mi ho podařilo vypumpovat k hladině, tak následoval silný, plynulý tah zpět ke dnu. Takhle to následovalo ještě asi 2x a v podběráku se objevilo krásné 85 cm dlouhé 11 kg vážící nízké šupinaté torpédo.

Tímto labským klenotem jsem si letos podruhé vylepšil svůj osobáček o 3 cm. Vím, není to největší ryba, udělal mi však velikou radost! Od této doby jsem ulovil ještě 4 kapry o velikosti vše 74 - 75 cm. Zajímavé je, že všechny ryby byli šupináči a snad až na jednu to byli všechno mlíčáci. Bylo tedy jasné, že nebude dlouho trvat a kapři se budou třít. Když jsem přijel k vodě, tak voda měla 18 stupňů. V sobotu, tedy po 8 dnech strávených u vody, voda měřila už 23 stupňů. Taky jsem v tento den udělal poslední záběr, kapři sebou mlátili u břehů o 106. Ještě jsem na zkoušku uválel 3 kg boilies losos-sardinka z boilies setu a zkusil jsem kaprům naservírovat čerstvé boilies, ale ani to nepomohlo. V pondělí jsem se rozhodl, že to nemá cenu a zabalil jsem to o den dříve, než jsem plánoval. Jinak na mé strastiplné cestě za odpočinkem jsem si skutečně moc neodpočinul, protože ta vedra mi dávala zabrat. Kvůli mravencům jsem klesnul až tak hluboko, že jsem z čirého zoufalství musel vyndat potraviny z kelímků, které jsem měl na vaření a dal jsem všechny nohy lehátka do těchto kelímků s vodou, aby se ke mně nedostali. Potom jsem se už konečně vyspal, ale to mi zbývaly už asi jen dvě noci do odjezdu. Právě když píši tento článek, tak se léto blíží ke svému konci a já se opět vrhnu naplno do mé kaprařské vášně, kdy na podzim plánuji ještě jednu 7 - 9denní výpravu, tak snad se mi bude dařit lépe.

S pozdravem Chyť a pusť

Lukáš (Šolcik) Šolc