Jsem šťastný

13.10.2011, autor: Petr Nešněra

Promiňte mi, že opět nebudu psát o rybolovných technikách, neboť každý má tu svou, které věří a která mu funguje.Napíšu pouze pár vět, které jsou o nádherném pocitu, který každý z nás zná a který se jmenuje být šťastný.

Je sedm hodin ráno nad vodou začíná být ta pravá podzimní mlha a já právě sepisuji první řádky tohoto článku. Letošní rok byl pro mne zlomový. Na jaře jsem dobrovolně ukončil dlouholetý pracovní poměr a nechal za sebou spoustu přátel a kamarádů. Sám jsem začal podnikat a pracovat na vlastní firmě. Vše prozatím funguje na výbornou. Proto jsem letos nevyrazil na žádnou zahraniční výpravu a jezdím k vodě pouze na pár hodin. I tak se mi podařilo nachytat spoustu krásných ryb. Dnes jsem opustil firmu ve dvě hodiny ráno a jel rovnou k vodě. Své dva pruty jsem nahodil pouze pár metrů od břehu, přikrmil několika hrstmi boilií banán/ryba a uložil se k zaslouženému odpočinku. Kolem šesté mne vzbudil prudký záběr z prutu umístěného pouze ve dvoumetrové hloubce. Ryba mi odvinula několik desítek metrů šnůry a já byl překvapen její silou. Po dvaceti minutách tvrdého boje ležel na mé podložce výstavní lysec. Rybě jsem opatrně ošetřil ranku po háčku, udělal pár fotek a zamával jí na rozloučenou, když pomalu odplouvala. Sedl jsem si na lehátko a opět jsem prožíval ten jmenovaný pocit být šťastný.

Rád bych poděkoval Alešovi a Kamile Václavíkovým za skvělé lilie, které vyrábí, a za jejich podporu, přestože pro ně tento rok moc nepracuji.