Ta naše povaha česká
3.9.2010, autor: Honza Slanina
Kaprařina je bezpochyby odvětví rybařiny, které zažilo za poslední roky největší boom a to v celosvětovém měřítku. I my jsme se stali součástí tohoto světa rybaření a to hned při jeho počátcích. Zavalení novými technologiemi a informacemi jsme se učili od našich zahraničních kolegů formou pokusů a omylů a začali vnímat vodní svět jiným pohledem. Bohužel ihned na počátcích se začala projevovat typická česká povaha léta pěstovaná totalitním režimem. A tak zatímco někteří šli cestou našich zahraničních kolegů, jiní bez váhání toho využili k vlastnímu obohacení s pocitem, že když za to platím, tak tam nic nenechám a ještě si přilepším. Léta plynou jak voda a vznikají první organizace snažící se informovat českou rybářskou veřejnost o křehkosti našeho vodního ekosystému a ukázat toto hobby jako sport, nikoliv jako obživu. Bohužel vše potřebuje svůj čas, který nám rychle ubývá a mezitím z našich svazových vod mizí trofejní ryby po stovkách. A není to jen v kaprařině. Český rybář se chová jak malé dítě, které dostalo do ruky zápalky, aniž by kdokoliv řešil následky, a díky tomu samozřejmě vznikají první velké požáry v podobě vydrancovaných vod.