Články

Máte článek nebo reportáž od vody, o kterou byste se chtěli podělit s ostatními rybáři? Pošlete nám Váš materiál na prispevky@carpservis.cz.

Pálavská jezera

14.2.2011, autor: Tomáš Hanč

Posílám pár fotek z naší podzimní rodinné výpravy za kapry. Zavítat na naši nejlepší kaprovou svazovou vodu současnosti je pro mne vždy velká výzva. Pálavská jezera – pro mne kapraře doslova magnet na mapě naší republiky. Už jen příprava věcí na týdenní až čtrnáctidenní výpravu mě zvedá hladinu adrenalinu nad běžnou rybářskou mez. Vždy, když projíždím po hlavní silnici Brno - Mikulov mezi jezery, otevírám okénka, abych nasál tu neopakovatelnou vůni zdejší vody. Dovézt mě sem v noci spícího a probudit, okamžitě bych věděl, kde jsem. Jakmile jsem ji poprvé před mnoha lety ucítil a uviděl to nekonečno vody, byl jsem ohromen a nadobro ztracen. Nevím co, ale něco mě sem doslova přitahuje a dva dny před odjezdem pořádně nespím.

Podzim na řece

31.1.2011, autor: Mirek Kadlec

Minulý rok byl pro mne, co se týče chvil strávených u vody, možná ten nejhorší za poslední tři roky. Pracovní vytížení v loňském roce bylo enormní a když už byla chvilka volna, tím mám na mysli jeden volný víkend, tak se zase nedalo lovit kvůli vysokému průtoku řeky. Měsíce ubíhaly jako voda v řece a už opět padá listí ze stromů. Neskutečně ten čas letí a já bilancuji těch několik chvil strávených u vody a krom šupíka, který vážil krásných šestnáct kilogramů a kterého jsem ulovil na konci března na jedné svazové pískovně, se můj notes, do kterého si zapisuji úlovky, nemá až na dva kapry nad deset kilo čím pochlubit. Smutný pohled, ale i tak se může zaplatit daň pracovnímu vytížení. No nic. Je tady konec měsíce října a já si v práci vyprosil pět dní, které jsem hodlal obětovat řece. Stav i průtok řeky v pořádku, počasí podle meteorologů taky v pořádku, žádné hlášení dešťů, slunečno a větrno s teplotami od 12 do –3 stupňů. Krása.

Na každého jednou dojde

20.1.2011, autor: Vlastimil Johanides

Je tady podzim a s ním i ty nejkrásnější chvíle strávené na rybách. Na toto období se vždy celý rok hrozně těším a už se pomalu připravuji na týdenní výpravu na svoji oblíbenou lokalitu u nás v Čechách. Tentokrát jsem se rozhodl vzít sebou tři sety boilies z řady NUTRIX PROFI od Aleše Václavíka. A to: Kořeněné jablko,murénu a své nejoblíbenější a pochopitelně i pro mě nejúspěšnější boilies Casie javor rovněž z řady NUTRIX PROFI. Po týdenních přípravách,konečně vyrážím. společnost na této výpravě mi bude dělat můj bratranec Jarda,který s opravdovou kaprařinou teprve začíná. Tak doufám,že na této výpravě něco pochytí a ledačemu se naučí a snad mu to pomůže v jeho začínající kariéře kapraře. Při příjezdu k vodě mě velice potěšilo,že mé již předem vytipované místo je volné a proto ho ihned zabíráme a pomalu se začínáme pouště do výstavby bivaků a veškerých dalších potřebných věcí k našemu týdennímu pobytu na této lokalitě. Po dokončení příprav se už jen domlouváme kdo zkusí jakou montáž. Já zkouším kombinované návazce,první z fluorocarbonu a druhý z lanka na štiky. Jarda vsází na svlékací šňůrku a klasickou šňůrku. I boilies volíme každý jiný. Já nastražuji casia javor a murénu a Jarda zase kořeněné jablíčko a halibut peletu a to vše o průměru 20mm.

Za hodinu dva a domů

13.1.2011, autor: Aleš Václavík

Tento titulek může na někoho působit jako idea, ale zvolili jsme jej právě proto, že to bývá mnohdy ideální stav, kdy z hlediska času velmi rádi vyjedeme alespoň na krátkou vycházku k vodě s touhou krátce si zarybařit a relaxovat. Název příspěvku jsem zvolil záměrně. Jedná se totiž spíše o recesi a symbolické přirovnání než o příkře jasný název. Samozřejmě, cosi naznačujícího zde objevíte, ale posouzení ponechám na vás. Většinou se hovoří o fenomenálních vodách, kde není problém nachytat super úlovky při vynaložení minimálního úsilí. Já jsem chtěl tentokráte vyzkoušet něco jiného. Zvolil jsem malý tok, který téměř nikdo nenavštěvuje. Na takové vodě sice nelze chytat trofejní ryby, ale silně mne na tom přitahuje atmosféra nepoznaného, totální klid a snad i pocit panenského světa, kde nejenže klid je, ale my jej musíme pro úspěch i sami zachovat. Pojďte se s námi podívat...

Úspěšný rok pokračuje

7.1.2011, autor: Václav Brynych st.

Na základě úspěšné výpravy na začátku roku jsme se s kamarádem Milanem a jeho synem Michalem vrátili na místo lovu první výpravy ještě celkem čtyřikrát a musím říci, že se nám to opět vyplatilo. Jako návnadu jsme používali již osvědčené boilí oliheň a banán s použitím různých příchutí dipů (oliheň, banán a jejich kombinace) a Biogelu Dip Nutrix profi s příchutí losos-oliheň vše od firmy Carp servis pana Aleše Václavíka.

Podívat se pravdě do očí

8.12.2010, autor: Jiří Rykr

Tímto článkem bych chtěl navázat na výpravu, která vlastně byla určená výhradně amurům, a jak to někdy bývá, nemůžete si určit, kterému druhu vlastně vaše nástraha zachutná. Na místo, které jsem měl určené pro lov amurů, se nastěhovalo kapří komando a každý závoz montáže po deseti i méně minutách znamenal dalšího kapra. Do doby, kdy bylo denní světlo, jsem to vydržel, potom mě únava přemohla a já jsem i druhý prut přemístil z druhého břehu na svou stranu, kde jsem měl nastražený prut na boilí z řady IQ-AZ. V poslední době se tady, na našich vodách stává , že boilí po několika hodinách zmizí a my máme celou dobu nastražené udice úplně zbytečně. Nevím, kolik rybářů se věnuje této problematice, ale mně osobně tento problém začal vadit. Tento problém jsem začal zkoumat podrobněji co se týče doby rozkladu, tak i co tento problém způsobuje. Už druhým rokem je mi v takových situacích velkým pomocníkem podvodní kamera, která vám s takovými problémy pomůže.

Touha po amurech

1.12.2010, autor: Jiří Rykr

Letošní sezóna se nemohla opět obejít bez pokusů o ulovení amura na našich svazových vodách. Touha po jejich ulovení je pro mne vwtší někdy, jak po po ulovení kapra. Teplota vody se vyšplhala na 25°C a ryby na některých revírech v této teplotě nepřijímají potravu námi nastraženou ve dne, ale mají o ní zájem pouze v noci. V tuto dobu vyrážím za amury, kteří se vyhřívají na hladině u potopených stromů a několik jich najdeme i v leknínových polích. Jedno už vím - a to je to, že pokud jdete na amura, raději si ho vyhlídněte a nečekejte na to, že vám okolo vaší nástrahy nějaký popluje a zrovna ji polkne. Při lokalizaci amurů je dobré, pokud svítí sluníčko, které vám pomůže k jejich pozorování a zároveň se amuři rádi vyhřívají na hladině, což tuto činnost výrazně usnadňuje. S lokalizací amurů mám docela problém, protože končím v práci po 16.00 hodině a k vodě se dostávám na některých místech pozdě a sluneční dopad na hladinu zakrývají stromy. Potom musíte na těchto místech trávit delší dobu a amuři se vám několika pohyby ukážou většinou na hladině. Jednoho jsem si vyhlídl letos v půli týdne a ve čtvrtek jsem na něj vyrazil.

Poslední výprava 2010

22.11.2010, autor: Pavel Šrámek a Jaroslav Hláčik

Blíží se konec října a s kolegou Jardou se domlouváme na poslední výpravě za kapry. Domluvený termín připadá na pátek. Předpověď počasí se nejeví zrovna příznivě, první sníh a mrazíky do -5 stupňů. Po této informaci se domlouvám s Jardou, že z třídenní výpravy uděláme jednodenní záležitost. Balíme a vše potřebné nakládáme do kufru auta. Po příjezdu na náš oblíbený revír zjišťuji, že jsme jediní blázni, kteří se na tento revír vydali. Po vyřízení potřebných záležitostí na boudě u hráze přijíždíme na místa námi vybraná. Po připravení výbavy zvažuji, jakou návnadu zvolit. Jarda má jasno, pohled padá na pelety Feeding Halibut 16 mm a obalovačku od Carp Servis Václavík. Souhlasím s ním, ale na druhý prut volím boilies Casia, též od Václavíka. Tyto koule lze používat od teploty vody 15°C a fungují až do zámrzu. Na tomto revíru máme pelety vyzkoušené, ale vzhledem k počasí a teplotě vody je Casia jasná volba. Připravuji návazec z pletené šňůrky a pevnostního obratlíku. Háček volím menší, velikost 2. Na druhou montáž jsem zvolil kombinovaný fluorokarbonový návazec se stejnou velikostí háčku. Na první návazec navlékám peletu a obaluji ji Boilies těstem Nutrix Profi. Nahazuji k hrázi, kde se kapři zdržují přes léto, a doufám, že i dnes se tam kapři objeví. Je tam hloubka zhruba 3,5 m.

Poděbrady - jezero Kluk

8.11.2010, autor: Martin Brožek

Jelikož jsme se s Tonym přihlásili na podzimní kaprařské závody do Poděbrad, oslovil jsem mého kamaráda Aleše Václavíka a jeho firmu a požádal o přípravu krmení a nástrah na tyto závody. Loňský rok tyto závody pro mne nedopadly nejlépe, jelikož jsem obsadil spolu s pár týmy poslední místo - tedy bez úlovku. Doufal jsem, že letošní rok nebude tak smolný a že nějakou tu rybu uděláme. Nechal jsem si nakoulet Losos-Sardinku a Casia-javor o průměru 14 a 16 mm, dále peletky od Carp Zoom. Je 13.10. a nastává balení všech věcí. Přijíždí Tony, překládáme rybařinu do mého auta, dáváme společný oběd a vyrážíme k Alešovi pro boiler. Do Poděbrad je to kousek, přijíždíme tam před druhou hodinou. Je zde už dost známých, tak jdeme na pokec. Pomalu přijíždí poslední týmy a krátce po třetí začíná zahajovací proslov organizátorů. Pak následuje prezentace a losování pořadí a místa. Losuji sektor A1. Po nahlédnutí do mapky zjišťujeme, že je to u ostrova, ale na dělící hrázi.

Můj cíl, můj trumf

2.11.2010, autor: Honza Slanina

Občas se věnuji spolu s kolegy rozlehlé a docela i frekventované pískovně nedaleko domova. Je trochu podivné, že o tomto revíru kolují různé řeči o snad až mytických kaprech. Voda je to stará, dosti členitá, ale vlivem nemalého rybářského zájmu docela složitá. Vím, že se zde chytnulo pár parádních lysců, co opravdu stojí za námahu. Dlouho však nikdo podobnou rybu neulovil a tak jsme s Petrem počkali na první podzimní ochlazení a vyrazili na ně. Bylo nám od počátku jasné, že musíme zvolit jinou taktiku, než je zde zvykem. Tito lysci budou asi jinde a složitě chytatelní, nebo tu už nejsou. Rozhodnutí bylo strmé bez pochybností. Revír skýtá několik málo míst, kde se téměř nerybaří z důvodu složitosti přístupu k vodě. Jedná se vlastně o docela velkou plochu na jezeře, kde je relativní klid a přitom super pozice pod vodou. Bylo nutné najít v travnaté džungli místo s ležící travou jež dovoluje chytání. Pravda je, že toto vyžaduje nemalé úsilí a precizní nahazování. Kapry jsme zde několik dní před výpravou i viděli, takže jsme tomu opravdu věřili.

Tři dny na Liščím jezeře

18.10.2010, autor: Aleš Václavík

O druhém říjnovém víkendu jsme se s kolegy z práce vypravili na pozvání majitele Liščího jezera za malým průzkumem čerstvě otevřené lokality. Byl jsem velmi příjemně překvapen téměř vším, co nás čekalo.

Splněný sen

6.10.2010, autor: Ondřej Plíšek

Výpravu, kterou se vám budu snažit přiblížit, jsem měl naplánovanou už sedm měsíců do předu a snil jsem o ní celý život. Začalo to koncem zimy, kdy jsem přemýšlel nad tím, kam budu v nadcházející sezonu jezdit na ryby…Asi každý z nás, koho vzala kaprařina za srdce a stala se součástí našeho života, sní o tom, že se jednou podívá na jedno z těch nejznámějších kaprařských jezer. A to se týkalo i mě samotného. Za každou cenu jsem si chtěl letos tento svůj dávný sen vyplnit. Ať už do Francie, Maďarska či Polska. Zbývalo se jen rozhodnout, které jezero by to mělo být. Od samého začátku jsem počítal s tím, že pojedu sám s přítelkyní. Proto jsem se snažil vybrat něco klidnějšího. Né žádnou divočinu. Po měsíčním váhání jsem se rozhodl pro maďarské Merenye. Jediná otázka, která visela ve vzduchu, byla kdy? Na jaře jsem se těšil na své oblíbené revíry v Čechách a na podzim bych takhle daleko do bivaku přítelkyni netáhnul. Volba padla na léto.

Tři dny před a tři dny po

1.10.2010, autor: Jiří Rykr

Je půlka června, já mám svojí první letošní týdenní dovolenou. Domluvili jsme se s Lukášem, který měl ve stejný termín nahlášené volno. Jezdil jsem před touto výpravou testovat naše nové místo na Labi a po pár vycházkách mně toto místo očarovalo. Ne snad záběry, i když jsem zrovna první den okoval rybu o opuku nebo nějaký kámen, ale tím, jak kolemjdoucí a projíždějící na kole k nám byli milí a neslyšel jsem z jejich úst ani jedno slovo proti nám. Bylo to přesně ono, co jsem potřeboval po těch zkušenostech z jiných lokalit v letošním roce. Dokonce nám jeden chatař, který chodil za námi na kaprodrby, donesl vychlazené pivo ve dvoulitrové pet láhvi, což v těchto tropických vedrech bylo jako elixír života.

Tolerance a nebo konec rybařiny na svazových vodách

17.9.2010, autor: Jiří Rykr

O některých výpravách přemýšlím, zda se o nich raději nezmiňovat a nebo pozměnit některé skutečnosti. Nikdy jsem nemusel a nepsal lži a nesmyslné skutečnosti a ani nechci, ale v poslední době se nám stává, že sledovanost jak nás testerů, tak i jiných kaprařů je tak veliká , že se neschováte před nájezdy nesportovních rybářů a naháněčů trofejních kaprů, kteří mají pouze pět smyslů a ten šestý, který používá většina slušných rybářů, nám akorát škodí svým chováním. Někteří se u vody chovají, jako kdyby jim patřil celý svět a ničí vše, co jste považovali za kus přírody, která tam mnoho let vznikala a vy jste jí ctili a nikdy jste neporušovali slušné zacházení k ní za cenu pohodlí. Tímto mám na mysli i to, že i majitelé přilehlých pozemků u vody by se měli chovat k přírodě slušně jako například neházení posekané trávy do vody ,nevyvážení ovoce ke břehům našich řek s domněním, že si velká voda tento nepořádek uklidí a nebo například to kolik chatařů má uzavřenou odpadní jímku od WC, kuchyňky či koupelny. Tyto odpadní vody pouštějí do našich řek či ramen nebo písníků. Měli by si uvědomit i své chování k slušným rybářům a ne, jak to v poslední době vypadá, například s oplocováním, vyhrazováním míst, úmyslné provokace s nadávkami na rybáře, kteří mají jen slušný úmysl.

Na druhý pokus

13.9.2010, autor: Lukáš Šolc

Při pohledu do kalendáře a zjištění,že pondělí-úterý vychází na státní svátek jsem měl jasno. Musel jsem toho využít a vyrazit na kapry. Po dohodě v práci, kdy mi dali týden dovolené, jsem v pátek 25.července vyrazil na 11 dní k vodě. Měl jsem v plánu vyrazit na víkend na Labe a po víkendu se přestěhovat na jednu stojatou vodu, ale jelikož nastala tropická vedra, tak jsem tuto možnost vzdal a rozhodl se nakonec, že zůstanu na Labi. Vezl jsem si s sebou boilies asi 8 kg Olihně a 8 kg Kaviáru, 1 kg banán a k tomu nějaké zbytky Losos-oliheň z loňska. Prvních 5 dní jsem trávil ve společnosti Jirky Rykra, nezavadil jsem však o rybu, dokonce ani o tlouště. Už jsem z toho byl docela nahlodaný, protože Jirka lovící vedle mě ryby tahal. Tak tedy po pěti dnech jsem dospěl k závěru, že změna místa-ryba jistá a chtě nechtě jsem zabalil všechny věci, nasedl do auta a vyrazil na jiný úsek.