Carp liga

12.10.2012, autor: Jan Mlnařík

Život člověka někdy dostrká tam, kam by to sám nečekal. A o tom, kam mě zavedl letos se sní mnoha klukům. Vše začalo na jaře 2012 kdy mě na Halamské pískovně, kterou obhospodařuji, navštívila přímo samotná Carp liga. Bylo to neuvěřitelné. Pocházím z příhraničního městečka, kde rybáři počítají peníze za utržené háčky a vše kompenzují masem. Když jsem viděl desítky rybářů, kteří vědí, že rybařina je koníček, do kterého se peníze prostě sypat musí, tak jsem se rozhodl, že i já zkusím závodní rybaření.

Přihláška proběhla hladce. Složitější bylo sehnat dobrý tým a dobrou podporu na krmení. Na závodech se musí opravdu hodně krmit, a kdybych měl kupovat krmení za maloobchodní cenu, tak bych celý měsíc vydělával na jeden závod. Musím se pochválit, že jsem do týmu sehnal velice dobré rybáře. Lukáš Doskočil je fešák, kterého znám ze školy. Rybaří již mnoho let a ryby chytat opravdu umí. A třetím členem našeho týmu Carp servis LuPeHo je Pepa Šmikmátor, který je letitý rybářský parťák Lukáše. Vtipné je, že s Pepou jsme se seznámili až na lize, avšak přesto vše skvěle šlapalo a jsem rád, že jsme chytali všichni tři spolu. Jak již název týmu napovídá, tak krmení jsme si domluvili u Aleše Václavíka. Já osobně ne jeho výrobky chytám více jak sedm let a jsem rád, že jsem se na ně mohl spolehnout i na Cerplize. Aleš nám dobře poradil a umožnil nám chytat na boilies, které ještě není v sortimentu a doplnili jsme ho koulemi z řady Boss2 v příchuti oliheň. Naprostá senzace je "marmeláda“, která se nanese na boilies a atraktivita celého mixu byla neuvěřitelná. Síla "marmelády“ byla tak velká, že i po několika hodinách koupání nacucaného boiliesu v bahně, byla stále krásně cítit a bláto se dovnitř pachově nedostalo.

Ale nyní již k samotným závodům. Ve čtvrtek 4.10 v podvečer jsme se sešli na parkovišti u hadiny. Přivítali jsme se s dalšími závodníky a kecali jsme jak jinak než o rybách. Škoda, že déšť nás vyhnal do spacáků. Ráno jsme se probudili do mlžného rána a na losování nás ohřálo sluníčko. Rád bych poděkoval všem svatým za šťastný los, kdy jsem vylosoval krajní místo u přítoku. Malinko nás trápila malá hloubka u břehů, ale za hranicí sta metrů se již nacházeli hlubší místa, kde jsme tahali bodované ryby. Problém byl dostat do této vzdálenosti krmení. Nebudu si hrát na hrdinu. Vytáhli jsme celkem 188kg bodovaného kapra v cca 35ks. Což nám zajistilo neuvěřitelné první místo! Zhruba 20 záběru jsme zbabrali a dalších 20kusu kapra bylo nebodováno. Osmdesát procent krmení jsme na lovné místo dopravili kobrou. Ruce a ramena nás boleli jako nikdy dříve po rybaření. Osobně jsem naspal nějakých osm hodin za ty dva dny a Pepa s Lukášem naspali ještě méně. A třešinkou na dortu byla největší ryba závodu o hmotnosti 12kg. Tato ryba byla nádherně týmová. Lukáš nastrojil vlas montáže a nahodil můj prut a Pepa měl službu u prutů a tak rybu úspěšně zdolal. Odjížděli jsme domů velice unavení a šťastní.

Bylo to jak ve snu. Okolo nás seděli zkušení rybáři s letitou praxí v závodech a my nováčci jsem je přechytali. Naší velkou výhodou bylo, že jsme se stále učili za pochodu. Seděli vedle loňských vítězů, kteří nám byli velkou motivací a v začátku i podporou. Navíc nás několik týmů v okolí i hecovali v nepovolování úsilí, za což jim srdečně děkuji. A velký dík Alešovi, který nás vyzbrojil účinným krmením. A nemohu zapomenout poděkovat rodinám a přítelkyním za podporu a toleranci.

Za závodní tým Carp servis LuPeHo

Honza Mlnařík