Bez „popek“ ani ránu

9.7.2012, autor: Jan Vala

Konečně jsem se mohl dostat na více dní k vodě a pořádně si užít sílu přírody a snad načerpat i nějaké ty síly. Duben a květen se u mě nesou v duchu věčného vysedávání u vody a zkoušení všeho nového. Nebylo tomu jinak ani tento rok. Čekalo mě krásných devět dní u vody a já se nemohl dočkat, až skončí pracovní povinnosti a já konečně zase uvidím v klidu východ slunce v křesle při čajíčku a cigaretce.
Chtěl jsem mít vše pod kontrolou a tak jsem se domluvil s tátou, že zvolené místo obsadí již čtyři dny před mým příjezdem a já budu mít jistotu svého „fleku“. Místo jsem měl vytipované již od března na jedné z méně navštěvovaných svazových pískoven.

První záběry táta hlásil již druhý den, kapři byli evidentně při chuti, a podařilo se mu dostat i krásného 11kg lysáka.

Byl pátek, já se zastavil u Aleše ve výrobně na pokec a pro kuličky, vyfasoval nové popky, obalovačky a už jsem se viděl u vody. Bohužel se ozvaly opět pracovní povinnosti a já musel odjezd odložit o jeden den.

Jsem tady, kapři, těšte se, mohl jsem s úlevou prohlásit. Teplota vody se pohybovala kolem 11°C . Rozhodl jsem se rozkrmit místo na jedné z lavic v hloubce zhruba kolem 4-5m pár kuličkami kaviáru a mixem ze pstružích a halibut pelet od Carp Zoom, zalitých tekutou potravou Sweet Braid. Ani jsem nikam nespěchal a v klidu si užíval přírody a klidu okolo sebe. Sestavil svoje rákosky, navázal montáže a u toho všeho přemýšlel, co za laskominy nabídnu zdejším zmlsaným kaprům. Rozmýšlení nebylo tak dlouhé a volba padla na Monster Crab od Big Carp obalená v černé višni a na druhý prut nová popka od Carp Servis příchuť oliheň na „panáčka“ s kaviárem – red, která se ukázala jako nejlepší volba po celých devět dní.

Pátá hodina odbila a montáže letěly přesně k zakrmenému místu. Do konce denní doby lovu zbývalo ještě dost času na to, aby se ukázal první místní krasavec. V deset hodin nebylo na mém kontě ani pípnutí.

Prvního kapra jsem se dočkal druhý den kolem půl osmé ráno a tím se také odstartoval dvouhodinový koncert záběrů, během kterého jsem zdolal šest kousků s váhou pohybující se okolo 5kg. Nádherný začátek, co víc si přát. Nejsem zastánce někdy až nesmyslného se honění za mega kapry. Samozřejmě osobáček bych si rád zvedl, ale být sám, bez lidí, se spoustou záběrů, a být obklopen přírodou je něco úžasného, aspoň pro mě. Pravidelně jsem dokrmoval, po každém záběru několika kuličkami boilies, ale kapři byli v takovém rauši, že jim to prostě nestačilo a já je na svém místě neudržel. Přece jen se mi povedlo s přicházejícím večerem zdolat ještě dva kusy, jeden z nich dokonce atakoval 9kg.

Na další ráno jsem si musel o dvě hodinky přivstat, začínal květen, dodnes si vzpomínám na mladá léta, kdy se právě 1. května otevírala sezona. Opět jsem dokrmil několika kuličkami a pár hrstmi mixu pelet. Opět několik hodin bez pípnutí, alespoň jsem si mohl v klidu vychutnat krásný východ slunce. První paprsky mě tak dlouho ohřívaly, až jsem usnul na hodinku v křesle. Slunce opravdu dávalo vědět o síle svých paprsků, obloha byla jak vymalovaná. Co víc si ještě přát? Čajíček, snídaně, sledování hladiny, opalování... a pak záběr. Krásný jemný zvuk pípáku, který za chvilku přehlušil zvuk odvíjející cívky. Zásek a já jsem mohl porovnat síly s jedním z místních „černochů“. Rovných 82cm, krásný mlíčňák, čistý a zbarvený do žlutočerna, kterému zachutnala popka oliheň s kaviárem. Fotečka pouhá a už jsem mu mával na rozloučenou. Ten opět odstartoval sérii dalších několika záběrů, převážná většina na již zmiňovanou kombinaci. Ve dvanáct v noci jsem mohl být nadmíru spokojen.

Opět ten prokletý zlom třetího a čtvrtého dne, asi nějaká pravidelná perioda ? tyto si vždy tzv. vyžeru až do dna. Když jsem měl záběr, tak se ryba vyvlékla, nebo jsem již zasekával do prázdna. Opět to samé jako pokaždé, malé - velké háčky, kratší - delší návazce, těžší - lehčí olova. Kolotoč celý den, z deseti záběrů jen čtyři kapři na břehu. Tak trochu jsem odpoledne potřeboval vysadit a vlezl si do člunu a jel se jen tak podívat na vodu, abych se mohl pokochat tolstolobiky.

Nový den, asi nové hejno kaprů, a z montáží, ze kterých mi předešlý den kapři padali, najednou ani jeden ztracený záběr (skóre 5:0 pro mě). Opět se mi potvrdilo, že kapři v určitou dobu začnou přijímat potravu prostě jinak než předtím a člověk musí umět zareagovat na tyto jejich změny a upravit tomu potřebně montáže.

Zbytek výpravy jsem většinou experimentoval a zkoušel různé kombinace příchutí. Počasí si se mnou taktéž pohrálo, když jsem zažil dvacetiminutové krupobití, potoky vody a vítr, který mi s pomocí člunu zdemoloval stojan.

Většina záběrů byla na novou řadu popek buď samotných, nebo v kombinaci s klasickým boilies na panáčka. Za tyhle nové plovoučky musím vysmeknout velkou pochvalu Alešově firmě Carp Servis. Bez nich už si nedokážu představit další vycházku. Pozadu nezůstaly ani popky od firmy Big Carp (Monster Crab, Fruit Bomb + Sweet Bunspice)

Celkově jsem se dostal za 9dní na krásné číslo 33ks zdolaných kaprů (největší 81,82,84cm).

Kapři mě opět potěšili a dokázali tak, že i ve svazovkách stále plavou krásné zdravé kousky.

S pozdravem „Ať to jezdí“

Za East River Team

Jan Vala