Pozdrav z Novomlýnských nádrží

6.10.2011, autor: Tomáš Hanč

Podzimní výprava do kraje vína a burčáku na naši nejlepší kaprovou vodu současnosti začala tím správným počasím, jaké si každý kaprař může jen přát. Silný vítr, který převracel jachty na zdejších závodech a který si dokonce vydobyl přední pozice ve večerních televizních zpravodajstvích, odstartoval týden žravosti zdejších kaprů. Při umisťování bojek to trošku houpalo, ale za dvě hodiny už byly oba pruty navezeny ve třistametrové vzdálenosti. První záběr přišel v osm hodin ráno, bohužel jsem zrovna venčil psa na kole a dostal jsem se za hranici dosahu příposlechu. Během několika chvil tak mám vymotáno přes sto metrů vlasce z navijáku...

Okamžitě skáču do člunu, ale ryba si to namíří přímo do vázek a ani hákem na tyčce se mi ji nedaří vymotat. Naštěstí utrhne montáž pět centimetrů nad háčkem, tak mám klidnější svědomí. Jako by naznačila, jak se celých pět dnů bude odvíjet.

Každý den jsem dostal v průměru čtyři záběry od kapra (opět na jedničku bodovala řada Nutrix a Mrtvý korýš), což je podle místních rybářů, kteří hodnotí letošní sezónu jako jednu z nejhorších za poslední roky, výborné.

Bohužel mně letos nebylo souzeno pokořit pomyslnou patnáctikilovou hranici a o spoustu opravdových „koní“ jsem přišel. Když vám na obrovskou vzdálenost přes průtažnost vlasce ryba odmotává z cívky a nakonec se upálí o druhý prut, je to ke vzteku. Výpravu jsem zakončil třinácti zdolanými kapry a stejným počtem zajetých nebo utržených ryb ve zdejších proslavených vázkách. Pokaždé jsem ale místo vyčistil hákem a přesvědčil se, že tam ryba nevisí oběšená. Bohužel to zde dělá málo lidí a někteří vyhlášení rybáři by si měli „sáhnout do svědomí“, jestli pro utrženou rybu udělají v danou chvíli maximum.

Díky teplému počasí jsem jako na trní, jestli si tam nemám ještě jednou letos zajet „vyřídit účty“ se zdejšími kapříky.

Hodně štěstí a pohody nejen u vody přeje Vydra team.