Touha po amurech

1.12.2010, autor: Jiří Rykr

Letošní sezóna se nemohla opět obejít bez pokusů o ulovení amura na našich svazových vodách. Touha po jejich ulovení je pro mne vwtší někdy, jak po po ulovení kapra. Teplota vody se vyšplhala na 25°C a ryby na některých revírech v této teplotě nepřijímají potravu námi nastraženou ve dne, ale mají o ní zájem pouze v noci. V tuto dobu vyrážím za amury, kteří se vyhřívají na hladině u potopených stromů a několik jich najdeme i v leknínových polích. Jedno už vím - a to je to, že pokud jdete na amura, raději si ho vyhlídněte a nečekejte na to, že vám okolo vaší nástrahy nějaký popluje a zrovna ji polkne. Při lokalizaci amurů je dobré, pokud svítí sluníčko, které vám pomůže k jejich pozorování a zároveň se amuři rádi vyhřívají na hladině, což tuto činnost výrazně usnadňuje. S lokalizací amurů mám docela problém, protože končím v práci po 16.00 hodině a k vodě se dostávám na některých místech pozdě a sluneční dopad na hladinu zakrývají stromy. Potom musíte na těchto místech trávit delší dobu a amuři se vám několika pohyby ukážou většinou na hladině. Jednoho jsem si vyhlídl letos v půli týdne a ve čtvrtek jsem na něj vyrazil.

Cestou z práce jsem se stavil u Aleše v obchodě a koupil tři kila uvařené kukuřice s příchutí vanilky, na kterou chytám už několik let a velice chutná nejen amurům. Rychle domů naložit zbytek výbavy a hurá za labskými torpédy. Honza s Petrem byli zrovna na Labi a já jel na amura nedaleko nich proti proudu. Nezbývalo mnoho času, ale na kus řeči jsem se stavil, a jak to bývá, z chvilky byla hodina. Měl jsem co dělat, abych vše rozbalil za světla, protože jsem chytal kousek od břehu a nechtěl jsem si vyplašit místo čelovkou. Bylo asi něco po deváté večer, když jsem nahazoval druhý prut a po boji s komářím komandem usedl do křesílka. Tma už zahalila můj stojan do tmy a sem tam se rozsvítil kaprosignalizátor s popotahováním cejnů a možná amurů, kteří se na mém místě nacházeli. Honza mě zrovna napsal, že vytáhli kapra a já mu odepsal, že do hodiny mě jde fotit on. Poslední dobou se mi stává, že mám zakzvané předtuchy, což by potvrdil i Honza, když jsem mu na jedné výpravě povídal, že jsem dlouho nechytil na boilí sumce. A tento okamžik nastal za pár minut. Podařilo se nám to i natočit na kameru.

Co jsem Honzovi napsal, se také stalo. Po pár minutách dostávám razantní záběr na pravý prut. Oba pruty jsem měl kousek od břehu, a tak nechci opět rozsvítit čelovku, abych vše nevyplašil. Tušil jsem, že to bude asi amur, proto povoluji naviják, abych byl připraven na jeho extrémní výpady. Ryba je kousek od břehu, když si to vší silou vypálí přes můj levý prut a zamotá se do něho. Nastává drama, levý prut mi vyráží ze stojanu a stojan se skácel směrem úprku ryby. Začínám nadávat, že tu jsem sám, když je potřeba třetí ruka a ještě tu není více místa na lepší manipulaci s udicí. Boj se neobejde bez sprostých slov i nadávek a po několika minutách konečně rybu podebírám. Vše je zamotané do sebe a já ihned volám Honzovi, že potřebuji pomoci s amurem. Tady vás musím upozornit, že amuři pobyt na břehu snášejí velice špatně. Jeho ponechání v podběráku a delší pobyt na břehu nepřipadá v úvahu, protože jeho vysílení je tak veliké, že ho můžete také několik desítek minut křísit a nebo riskujete i jeho úhyn . Také jeho šupiny velice snadno vypadávají a poraněná místa velice rychle zarudnou a krvácejí . Vše co se týče uložení na podložku a focení musí proběhnout co nejrychleji a rybu nenechat zbytečně sebou házet. Vím, že je to někdy těžké, ale u amura buďte obzvlášť opatrní. Honza ihned přichází a pomáhá mi vyprostit amura ze zamotaných obou prutů. Musíme použít nůžky, protože není čas na vymotávání ze spleti vlasců. Mám ještě jedno upozornění, a to je to, pokud amura podeberete do podběráku, buďte velice ostražití, protože amur se dokáže jedním pohybem velice obratně vymrštit a vyskočit z podběráku. Už se mi to stalo v loni a letos ho Honza jen tak tak udržel. Probíhá rychlé focení, změření jeho délky a zpět do domova. Na druhé výpravě za amury, už byl se mnou Honza . Měli jsme s sebou loď, a tak jsme se jeli podívat na amury z blízka. Byl to nádherný pohled, když se ně můžete koukat z takové blízkosti a říkat si, jestli alespoň jeden kluk šupynatej bude večer na prutu.

Opět nastal večer a já s Honzou si šli lehnout do spacáku, protože začalo poprchávat. Jeden prut jsem zavezl k protějšímu břehu, kde jsme viděli s Honzou odpoledne amura kolem 100 cm. Asi ve 23.00 hod jsem měl záběr a ryba jde jako beránek, byl jsem přesvědčen, že to bude nějaký malý kapr nebo amur kolem 50-60cm. Po dotažení ke břehu se vše obrací v nádherný boj a po několika minutách mi Honza podebírá zřejmě toho amura kterého jsme viděli tentýž den na onom místě. Nastává rychlé focení a hajdy na kutě. Druhý den ráno dostává Honza opět záběr od amura, kterého se mi podařilo natočit na videokameru a po nekonečných 11 minutách si ho Honza podebral sám. Přes celý den máme několik záběrů, ale jen od cejnů a malých kaprů - až na jeden záběr, kdy mně ryba zajela do potopeného stromu, a tam jsem o ní přišel. Večer Honza dostává z vody ještě jednoho amura a nasledující den ráno už musím do práce, a tak moje honba za amury skončila. Na této výpravě se nám bohužel hranice 100 cm nepodařila překonat, ale bylo to těsně. Další víkend jedu sám a akorát vedle mě táboří také jeden blázen jako my, který se jmenuje Martin. Trávil se mnou celý víkend a i když se mi nepodařilo zdolat už žádného amura, protože na moje místo se nastěhovali kapři a ti nedali amurům šanci. Dostal jsem jich z vody na jeden prut za půl dne kolem dvaceti, a to bylo i na mne veliké sousto. S každým záběrem a opětovném zavezením prutu mi docházely síly a kukuřice mi už také nezbývalo mnoho. Večer jsem vytáhl tajnou zbraň z řady od firmy carpservis boilies IQ AZ Smetana-Oliheň a oba pruty nastražil pomocí tohoto boilies. To, co se dělo po tomto rozkrmení, vám může vyprávět i Martin, o kterém jsem se zmiňoval. Zároveň mně pomohl i s focením, takže mu ještě jednou děkuji za pomoc, přeji mu mnoho krásných úlovků a snad se ještě někdy potkáme. O tom, jak dopadla tato řada s mojí premiérou, napíšu příště.

Mnoho úspěchů a spousty nádherných ryb přeje

Jirka Rykr