Poslední výprava 2010

22.11.2010, autor: Pavel Šrámek a Jaroslav Hláčik

Blíží se konec října a s kolegou Jardou se domlouváme na poslední výpravě za kapry. Domluvený termín připadá na pátek. Předpověď počasí se nejeví zrovna příznivě, první sníh a mrazíky do -5 stupňů. Po této informaci se domlouvám s Jardou, že z třídenní výpravy uděláme jednodenní záležitost. Balíme a vše potřebné nakládáme do kufru auta. Po příjezdu na náš oblíbený revír zjišťuji, že jsme jediní blázni, kteří se na tento revír vydali. Po vyřízení potřebných záležitostí na boudě u hráze přijíždíme na místa námi vybraná. Po připravení výbavy zvažuji, jakou návnadu zvolit. Jarda má jasno, pohled padá na pelety Feeding Halibut 16 mm a obalovačku od Carp Servis Václavík. Souhlasím s ním, ale na druhý prut volím boilies Casia, též od Václavíka. Tyto koule lze používat od teploty vody 15°C a fungují až do zámrzu. Na tomto revíru máme pelety vyzkoušené, ale vzhledem k počasí a teplotě vody je Casia jasná volba. Připravuji návazec z pletené šňůrky a pevnostního obratlíku. Háček volím menší, velikost 2. Na druhou montáž jsem zvolil kombinovaný fluorokarbonový návazec se stejnou velikostí háčku. Na první návazec navlékám peletu a obaluji ji Boilies těstem Nutrix Profi. Nahazuji k hrázi, kde se kapři zdržují přes léto, a doufám, že i dnes se tam kapři objeví. Je tam hloubka zhruba 3,5 m.

Druhou montáž navlékám dvě ořezané kuličky Casii a spodní kuličku také obaluji těstem. Jarda má nastraženy na obou prutech pelety, kterým on osobně velmi věří. Po necelé hodince se ozývá pravý prut s nastražením boiliesem Casia. Chytám prut a přisekávám. Ryba se zdá být pěkná. Po pár minutách zjišťuji, že jde o jesetera, kterých v tomto revíru je také mnoho. Po podebrání, zváženi a změření na podložce zní výsledek takto: 109 cm 6,85 kg. Rybu pouštíme a znovu nastrahuji Casii. Další dvě hodiny se nic neděje, jen počasí se ochlazuje, a proto se převlékáme do teplejšího oblečení. Po domluvě s Jardou docházíme k dohodě, že budeme spát v autech. Tam je alespoň možnost zatopit. Bivak tedy zůstává v autě. Jarda má pár záběrů, ale nic k záseku. Je zima, a tak jdeme spát. Je půl jedné ráno a opět se ozývá pravý prut s nastraženým boiliesem. Vylézám z kufru auta a sekám. Ryba je bojovná, zatím se mi jí nedaří otočit a stále jede dál a dál od břehu. Dotahuji brzdu a doufám, že ryba souboj vzdá a otočím ji. Bohužel se mi to nedaří a ryba se mi vyřezává. Naštvaný smotávám prut a kontroluji háček. Zdá se být v pořádku. Navlékám nové kuličky a nahazuji zpět do míst, kde přišly oba záběry. Mezi tím je Jardův swinger připevněn k prutu. Brzda hrčí a Jarda přiskakuje k prutu a přisekává. „Nic“, vychází z Jardových úst. Nahazuje zpět.

Předpověď se vyplňuje. Teploměr v autě ukazuje -4°C a ani rozdělaný oheň nestačí zahřát naše zmrzlé nohy. Startuji auto a topím, co to dá. Po vytopení uléháme do vymrzlých kovových postelí. Ve tři ráno opět záběr a opět padá můj pohled na pravý prut s koulemi od Václavíka. Sekám a ryba jede hned od břehu, opírá se do prutu slušně. Po deseti minutách ji dostávám pod nohy a s Jardou vidíme, že jde o krásného kapra. Jarda strká podběrák do vody, ale kapr jako kdyby tušil, že on je ta věc, co do té sítě má přijít, předvádí neuvěřitelný výpad a dostává se zase zpátky na vodu zhruba na 15 metrů od nás. Chvíli se přetahujeme o každý metr, ale nakonec jsem vítězem já. Jarda už bez problémů kapra podebírá a po zvážení a změření víme, že jde o krásného zdravého kapra o váze necelých 11 kg a délce 79 cm. Do rána se už nic nestalo, záběry přestaly přicházet, tak jsme se alespoň krásně vyspali. Dopoledne jsme vše sbalili a došli k názoru, že Casia na této vodě byla něco jako malý zázrak. Jardovy pelety, které tu byly vždy top nástrahou, Jardovi přinesly jeden záběr, který se bohužel nepodařilo proměnit ve zdolání ryby. Byla to nejspíše naše poslední jednodenní výprava a jsme rádi za dvě ryby, které bychom asi bez pomoci boiliesu Casia neměli.

Za Carp Servis Václavík

Pavel Šrámek a Jaroslav Hláčik