Tři dny na Liščím jezeře

18.10.2010, autor: Aleš Václavík

O druhém říjnovém víkendu jsme se s kolegy z práce vypravili na pozvání majitele Liščího jezera za malým průzkumem čerstvě otevřené lokality. Byl jsem velmi příjemně překvapen téměř vším, co nás čekalo.

Jedná se o nevelký revír s poměrně malou hloubkou, která slibuje v jarních měsících brzkou rybačku. Povoleno je zde vše, co kaprař hledá a běžně nenachází... Jezero je posazeno v krajině s bujně rostoucími stromy, které svou rozsáhlostí vykreslují překrásnou scenérii, a to i přestože se voda nachází v blízkosti civilizace. Vzhledem k mladosti a tedy relativní neprovařenosti revíru je zde zatím stále malý tlak. Pro mě osobně je to velká deviza. Možná za rok za dva bude vše jinak...

Přijeli jsme v čtyřčlenném složení a místa, která jsme se chystali obsadit, se zdála svou atraktivností nevyvážená. Tedy rozhodli jsme se fleky rozdělit losováním. Byla to operace spíše kabaretní než důstojná, ale splnila svůj účel. Zleva Michal na fleku VIP i ostrůvku, Petr s Milanem na středu u převislých stromů nad hladinou - také VIP. A já pravá strana, bez žádné výjimečnosti. K disposici jsme měli následující boilies. Losos-sardinka, Oliheň, Borůvka, Casia-Javor (Nutrix), a Boilies set Mrtvola. Začali jsme se všemi možnostmi najednou. Krmilo se vždy jen pár kuliček jednoho druhu k montáži. Suverénně nejúspěšnější za celou výpravu vyšlo boilies Casia-javor, hned po té Losos-sardinka. Boilies set Mrtvola jsme dělali až v sobotu, přesto se projevil suprově. Samozřejmě důležitým aspektem u tohoto smradu byla skutečnost, že jsme ho použili takřka hned po uvaření a nadipování Biorapidem Dead meal Nutrix. Mrtvola byla nastražena pouze 3x, ale neomylně na ní přišel vždy záběr. „Nechápu, co na tom ty ryby viděj,...takovej hnus...“

Náš největší úlovek byl pod hranicí 12kg, takže se nám nepodařilo dostat na vysněný strop revíru, kterým jsou ryby nad 20b kg a mnoho jiných. Snad příště...

Pokud by se snad někdo z čtenářů chtěl na toto malebné místo vydat, pak doporučuji si bidlem či olovnicí najít příbřežní přechod z blata na tvrdou podlož a zde položit montáže, zdálo se nám to nejúspěšnější.

Z naší mise se moje maličkost protlačila na první stupeň bedny, Michal byl stříbrný, Milan bronzový a Petr ustál bramborový flek.

Vzhledem k vizi, kterou jsem od majitele vyslechl, mám tušení, že v budoucnu se tento revír může proměnit v pohádkové místo ČR. Koho bude zajímat něco více, tak má možnost navštívit www.liscijezero.cz

S přáním úspěšného rybaření všem rybářům dobré vůle se loučí Aleš Václavík.