Tři dny před a tři dny po

1.10.2010, autor: Jiří Rykr

Je půlka června, já mám svojí první letošní týdenní dovolenou. Domluvili jsme se s Lukášem, který měl ve stejný termín nahlášené volno. Jezdil jsem před touto výpravou testovat naše nové místo na Labi a po pár vycházkách mně toto místo očarovalo. Ne snad záběry, i když jsem zrovna první den okoval rybu o opuku nebo nějaký kámen, ale tím, jak kolemjdoucí a projíždějící na kole k nám byli milí a neslyšel jsem z jejich úst ani jedno slovo proti nám. Bylo to přesně ono, co jsem potřeboval po těch zkušenostech z jiných lokalit v letošním roce. Dokonce nám jeden chatař, který chodil za námi na kaprodrby, donesl vychlazené pivo ve dvoulitrové pet láhvi, což v těchto tropických vedrech bylo jako elixír života.

Kluci - Honza s Petrem - se přestěhovali na toto místo ze čtvrtka na pátek kvůli obrovským vedrům. Na tomto místě jste byli skoro po celý den chráněni před přímým slunečným zářením. Byli také na této řece, a i když záběry měli i během dne, přesto se museli přestěhovat, protože když byli celý den na přímém slunci a nebylo se kde schovat, už to bylo nesnesitelné. Po našem příjezdu s Lukášem jsme se ubytovali cca 100 m po proudu od Honzy s Petrem a poprvé jsem zde spustil mojí loď, abychom prozkoumali terén. Věděl jsem o problému s tlouštěm, a tak jsem zvolil Oliheň, o které tuším, že jim moc nejede. Pamatuji si z minulých let na výpravy, když na háčku bylo cokoliv jiného než oliheň, zblafli to skoro pokaždé tloušti, na jednoho kapra deset tloušťů. S touto teorií jsem šel i na tuto výpravu a doufal, že bude správná.

Byl pátek a zrovna úplněk, když se opět potvrzuje, že v době úplňku se na ryby moc jezdit nevyplácí. Honza s Petrem, pokud se nemýlím, nemají do neděle ani jeden záběr od kapra na kuličku, jenom se baví během dne těsně pod hranou s malými, zrovna nasazenými kapříky na splávek. Do nedělního odjezdu Honzy s Petrem jsem zdolal cca pět menších kaprů a několik tloušťů a Lukáš čekal na toho svého vysněného a pořád nic, zkoušel olověnou šňůru, přitlačit svou montáž úplně ke dnu, různé velikosti háčků a ono se pořád nedařilo - bohužel neměl ani záběr. Mně to nechávalo úplně klidným, protože ta vedra ohřála vodu z 14°C na 22°C za týden, a to asi nebude to pravé ořechové. A ještě ten prokletý úplněk. Kapři se chystali a nebo se určitě budou třít, jak jsem se domníval, a to se potvrdilo i po několika dnech, když jsme s Honzou vytahovali kapry s pěknými šrámy po celém těle. Všiml jsem si z minulých zkušeností, že máte možnost chytnout větší rybu, pokud je maximálně třetí den před a to samé platí opět až třetí den po úplňku. Tuto teorii nikomu nevnucuji, ale pokuste se o detailnější záznamy záběrů při této době. Lukáš v neděli večer přemýšlí o přesunu a já si v duchu říkám, že se není kam stěhovat, protože třetí den po úplňku ještě nebyl a zároveň ta vedra budou všude jinde nesnesitelná.

Nastává třetí den po úplňku a ve 4 hodiny ráno už vidím na Lukášovi únavu. Není zvyklý večer o půlnoci na vyndávání udic z vody a ráno ve čtyři hodiny na opětovné nahození . Po raním nahození si šel ihned lehnout a já seděl u prutu a pozoroval vodu a zároveň jsem tušil, že to je jediná šance během dne, kdy mám šanci chytnout většího kapra v takových vedrech. Do šesti hodin jsem zdolal tři kapry a v 6.15 hod. přichází záběr a já budím Lukáše, že musím na vodu, ať mi raději vytáhne druhý prut, protože tady porybní nejsou moc tolerantní, pokud nejste přítomni u prutů. Po krásném souboji na vodě podebírám nádhernou labskou jikernačku. Už při podebírání jsem tušil, že Lukášův osobní rekord zůstal na mé udici a zároveň jsem měl obrovskou radost z nepopíchané zdravé ryby, až na to zlomené žebro z dob minulých, které jí neubíralo na její kráse a zároveň jsem také viděl na Lukášovi, jak by raději viděl vše z mé strany a byl na mém místě. Opět se jeho štěstěna přesunula na mě jako s tím nádherným lyscem před čtrnácti dny, kdy byl se mnou. Je to prostě o štěstí a zároveň věřit, že to, co děláte, je stoprocentně správné a nepodcenit ani jeden pohyb vlasce či škubnutí špičky prutu, jako se mu to stalo ten samý den, když po několika hodinách vytáhl montáž bez nástrahy. Všiml jsem si, že Lukáš hodně dává na nesmyslné informace ohledně top montáží a jejich preferování a věřím, že jako začínající kaprař je v dnešní době přehlcen informacemi, ale těžko rozeznává, co je možné na našich vodách používat za montáže nebo co je jen trik prodejců či výrobců a co se týče odhadu taktiky a množství krmení. V úterý ráno se rozhodl, že to zabalí a zbývající dny stráví někde, kde se na něho možná usměje kapří štěstěna. Bylo úterý a Lukáš odjel na Labe, kde dávají lišky dobrou noc a já zůstal sám, ale ne na dlouho. O půlnoci za mnou přijíždí Honza a následující den zdoláváme několik nádherných kaprů a i jednoho sumce, který byl už můj letos dvanáctý. O jejich přerybnění na našich revírech vám napíšu někdy jindy. Hold někdo chytá sumce na rybičku a já, i když nerad, na boilí.

Krásné zážitky a nádherné úlovky přeje JIRKA RYKR

P.S. – Honza se zamiloval do krásné sportovkyně, která běhala každý den okolo nás, ale bohužel nestačil jejímu tempu a po jednom zkušebním kole rezignoval se slovy: "Tu bych utahal pouze na prutě, raději s ní skončím.“