Prodloužená sezóna 2. díl

17.12.2015, autor: Aleš Václavík

Od večerního pondělka jsem strávil na jednom z balkánských revírů skvělé čtyři dny se super úlovky v objetí krásných zážitků. Jenže nyní je již pátek a můj plán je jasný. V poledne se přesouvám na ochutnávku nového revíru, který jsem si vytipoval již dříve na internetu. Je to co by kamenem dohodil. Jen pár desítek kiláčků opodál. Spoustu věcí ani neuklízím, nerozdělávám a nerozvazuji. Prostě to jen tak ledabyle narovnám a proložím měkčí batožinou a už abych byl na cestě… Po příjezdu do cíle se jistě zase vše urychlí a bude více času na přípravu a průzkum. V zatmění nadrženého spěchu mnohdy právě tolik důležitý průzkum okolí lovné pozice my rybáři podceníme a výsledek je pak žalostný.

Na flek dorážím ještě za jasné slunečné oblohy, a tak využívám dostatečný čas k prozkoumání podvodního reliéfu. Mám okolo sebe mnoho možností kde lovit. Malý poloostrůvek, zátočina, rákosiny, nerovnosti dna. Jen si vybrat a to pokud možno dobře. Hloubka se pohybuje v rozmezí 1-4 metry. Dno je jílovité s občasnými zónami měkkého, lepivého kytu. Každý ze tří možných prutů nahazuji jinam. Všechny pozice jsou jak z učebnice. První na pozvolném svahu jedné strany poloostrova, co tvoří velké koryto s ostrůvkem, který je hned opodál. Druhý je v jakémsi průplavu dvou jezírek, kudy ryby musejí migrovat. A třetí v příbřeží zátočiny plné rákosin pod ohromnou převislou vrbou. Když se nad tím tak zamýšlím, je to dokonalé…

Vzhledem k velice dobře fungující taktice na první lokalitě nehodlám nic zásadního měnit. Až na dvě věci. Lovit zde budu maximálně na vzdálenost 60 metrů a spíš blíže. Takže pruty měním za verzi 2,75 lb. K druhé změně mě nutí vnitřní pohnutky, kterých jsem nabyl spojením dvou informací. První jsem si přivezl z předešlé vody. Kapry postupně opouštěla jejich pověstná podzimní žravost až do stavu jakési apatie. Sem jsem dorazil s vidinou jiného projevu ryb. Vždyť je to přeci jiný revír a vůbec… Druhou informaci jsem získal od okolních rybářů. Ryby tu vůbec nejdou a za posledních několik dnů se tu téměř nic neulovilo. Většinou na takové řeči vůbec nedám. Sebevědomí v naše produkty a umění mě obyčejně nezklame. Nicméně jsem byl trochu na vážkách. Druhou změnou tedy bylo taktizovat s návnadou. Boilies jsem předem rozkrájel na půlky a ještě jej důkladně vymáchal v Biorapidu s příchutí Přírodní játra. Takto jsem maximálně zatraktivnil to, čím budu vnadit. Ke každé montáži přišlo na začátek asi pět raket.

Vše bylo připraveno a já se už jen kochal západem slunce. Byla chladná a tichá noc s mlhavým ránem - bez pípance. Pak přešel den a stále nic. Znovu jsem zjišťoval od ostatních rybářů, jak jim to jde. Až na výjimky voda mlčí. Mám před sebou poslední noc a zítra hurá domů. Začínám přemýšlet a zcela měním strategii. Z původního dablu pod háčkem, 25+20 mm přecházím na jednu kuličku velikosti 16 mm. Připravuji PVA punčochy s náplní boilies drtě, Směsí do PVA Rektor - a to celé nechávám důkladně nasáknout v Boosteru IN příchutě Přírodní játra. Smrtící zbraň… tyto punčochy navlékám na návazec ještě před upevněním k montáži. To proto, abych eliminoval potencionální zamotání montáže. Pak nahazuji mimo krmené místo. Už více nedokrmuji. Vsázím vše na jednu kartu. Už se setmělo a já jen netrpělivě procházím sem a tam. Asi bych už měl jít spát, abych byl na zítřejší cestu fit. V tom mě z myšlenek vytrhne překvapující zvuk signalizátoru. Rychlé dva kroky a už držím prut. Ale ryba je nekompromisní. Bere si další metry a já ji s obtížemi zastavuji. Náhle se vše uvolňuje a ryba je fuč. Jsem v šoku. Tohle se mi už nestalo ani nepamatuji. Lamentuji a nadávám, proč jsem zase dal ty malé háčky… Co se dá dělat, takový je život. Za moment se oklepávám, měním háček na návazci a znovu nahazuji. Stejná taktika na programu. Všude v okolí je klid. Uplynulo pět minut a scénář jako přes kopírák je zde. Tentokrát se zdá, že háček již sedí dobře. Po dobrždění kapra začínám opatrně přivíjet. Vše vypadá nadějně a ryba postupně slábne. Za pár minut se mi houpe pod váhou, co ukazuje 20 kg - krásný šupináč. Tento týden první. V tichu mlhavé noci si užívám ten pocit vítězství a pomalu bilancuji. Do rána je sice ještě dost času, ale kdo ví… Zbytek noci ani dopoledne se již nic neudálo. Ryby jsou v totální pohodě bez potřeby se krmit mými dobrotami. Ale i tak to stálo za to.

Nedělní poledne mne nutí k odjezdu. Předpověď počasí hlásí příznivý zbytek října, ale já musím za svými povinnostmi. Za celý tento skvělý týden jsem ulovil na boilies Přírodní játra a Játra-vanilka v různých kombinacích nemalé množství kaprů o hmotnostech přesahujících hranici dvaceti kilogramů. Dvacet kilo a výše mi váha ukázala 5x a ten nejtěžší vážil úctyhodných 24,3 kg. Samozřejmě člověk hledí stále výše, to by asi ani nebyl člověkem, ale já jsem se svými zážitky a úlovky nadmíru spokojený. Snad se mi v budoucnu poštěstí se popasovat s rybou ještě větších rozměrů. Určitě zde jsou…

Aleš Václavík