Prodloužená sezóna 1. díl

24.11.2015, autor: Aleš Václavík

…pípíípíííííííííí, jede ti, jede... Náhle se probouzím ze snu. Má touha je ryzí a jasná. Nepatřím mezi milovníky rybaření v zimním větru a plískanici, raději dám přednost příjemnému zvuku praskání dřeva v našem krbu spolu se skořicovou vůní svařeného vína. Již několik dnů v kuse prší a vypadá, že už to neskončí. Půlka října je pryč a do konce rybářské sezony už nezbývá mnoho času. Rozhodnutí padne jako blesk z čistého nebe. Dnešní předpověď počasí říká oteplení a konec srážek. Zítra se balím a pozítří razím. Bylo to rychlejší, než jsem sám čekal a můj koridor je již ve směru k jižním rovnoběžkám. Během celé pondělní cesty ještě prší a vypadá to jako u nás.

Na první vytipované potencionální místo přijíždím v podvečer. Jezero je v západní části téměř prázdné, a tak se rozhoduji zkusit štěstí zde. Nakonec do setmění je již jen chvilka. V poklusu se snažím alespoň zběžně prozkoumat terén pod vodou. Je zde přibližně 8 m a lovit budu cca na 80-90 m. Pak ještě rychle zakrmuji a nahazuji. Po nezbytných přípravách je má touha upjata již jediným směrem a to do vyhřátého spacáku. Sotva ulehám, začínám obdivovat fyzikální zákony o prostupu tepla různými materiály. Pořádný spacák, to je věc… Ovšem tento blažený obdiv netrvá dlouho. Za pár minut mě vyhání ze spacáku do mrholící tmy jízda jako od utrženého vagonu. Celá akce končí triumfem nad nádherným lysákem 21,5 kg. Má radost nezná mezí.

Rychle dokrmuji a čekám, co bude dál. Do svítání zdolávám ještě další tři kapry v rozsahu 14-16 kg. Je zima a nepříjemné sychravé počasí. Ale na to jsem vlastně už asi zapomněl. Nad ránem se vyjasňuje a ochlazuje. Okolo 8. se zase raduji z úžasného kapra nad hranící dvaceti kg. Tentokrát 21,3 kg. Napětí stoupá. Nadcházející ráno se již probouzí do zbrusu jiného dne. Dýchá sluncem a příjemným ozónem. Bohužel na záběry je hladový. Další noc se opakuje. Jen trochu s jiným scénářem. Dříve nějací menší kapři a před čtvrtou ranní přichází opět nekompromisní záběr. Po záseku si ryba nenechá nic diktovat a ještě odvíjí další metry ve svém směru. Později se mi ji však daří otočit a začínám velmi opatrně přitahovat. Jsem totiž zastáncem značně šetrného zdolávání ryb. Již mnohokrát se mi to vyplatilo a i v tomto případě se má teorie potvrdila. Zdolaný kapr při své úctyhodné váze 24,3 kg visel jen za nepatrnou část kůže na svém spodním pysku. Pokud bych přistoupil ke zdolávání jen o malinko silněji, jistě by se tato slabounká část kapřího těla snadno protrhla. Já bych mohl vyprávět o tom šíleném monstru a jiný rybář, co by jej ulovil, by zase obdivoval další díru v kapří tlamě navíc. Myslím, že takto citlivě zdolaná ryba má nesrovnatelně větší šanci na zhojení drobné ranky než u rozervaného koutku jak u starých kaťat. Samozřejmě to neplatí vždy a všude. Jsou situace, kdy je třeba zabrat, ale pokud nejsou ve vodě vázky, tak to ta situace není.

Má taktika lovu byla trochu neobvyklá. Chtěl jsem se vyhnout menším rybám a to se mi docela dařilo. To bylo možné především velikostí nástrahy. Zvolil jsem kombinaci dvou kuliček. 25 mm Játra-vanilka a 20 mm Přírodní játra. Oboje boilies z produktové řady Boss2 speciál. Tento dabl jsem ještě zhmotnil obalením Obalovačkou v příchuti Přírodní Játra. Výsledkem byla objemná nálož, kterou dostat na velkou vzdálenost bylo docela obtížné, a to nemluvím o komplikaci s krmením a přesností samotnou. Do montáže jsem vsadil zátěž 140 g plochého tvaru a prohlubněmi. Do prohlubní jsem temoval Směs do PVA Rekror, která se báječně hodí pro lov v chladnějších vodách. Není sice principielně pro tento způsob použití vyráběna, ale svůj účel bezvadně splnila. Tato směs vytvořila pevnou krustu, do které se nechal snadno zapíchnout háček. Šňůrku návazce jsem pak ještě vmáčknul a zafixoval na druhé straně zátěže do krusty ze směsi. Účel byl prostý. Eliminoval jsem tak potencionální možnost zamotání boiliesu na vlasu do samotného návazce a celé montáže vůbec. Jedná se o jednu z mých nejhlídanějších věcí při tomto způsobu rybaření. Pokud totiž po večerním nahození ráno vytáhnete muchlaninu, je to špatně. Pokud se vám to stane za týdenní rybolov několikrát, tak si můžete spočítat, že tam jste spousty hodin navíc. Tato celá sestava vytvořila dohromady těžkotonážní pumu, kterou jsem byl schopen dostat s jistotou na požadovanou vzdálenost pouze pomocí tzv. tyček k rajčatům. Mám pro tento účel pruty se zátěží 4,5-5 lb. Není to sice žádná paráda na zdolávání, ale jiná cesta stejně nebyla. Zakrmování jsem prováděl pomocí rakety a kobry.

S dorůstajícím měsícem začal ustupovat apetit kaprů do povzdálí. Možná na snížení záběrů měly vliv i postupně se plnící fleky v mém okolí. Do pátku se mi podařilo ulovit ještě několik menších kaprů a jedno parádního lysáka o váze 20 kg. Nicméně stav se zhoršoval a já se již upínal myšlenkami k novému cíli. V pátek okolo poledne zvedám kotvy a vyrážím o několik desítek km dál. Mám zde vytipovaný další revír, který chci vyzkoušet a mám na to jen dva dny.

Aleš Václavík

Pokračování v dalším čísle.