Narozeninová překvapení.

30.11.2015, autor: Michal a Veronika

Trochu opožděně sem dávám náš "Meisterstuck", který se nám povedl v květnu na svazové vodě...Nezapomenutelná výprava.

Před námi byl prodloužený víkend a volba byla jasná, pojedeme na ryby. Květen je nevyzpytatelný jak v rybách, tak i v počasí, ale po delší pauze v „nekobrování“ nám to bylo celkem jedno. Chtěli jsme jet na jeden písník, který ještě nemáme tak zmapovaný, ale podle osádky, která tady je opravdu veliká, jsme si chtěli i trošku zachytat. Dostat se na téhle vodě na větší rybu je trošku oříšek.

S krmením jsem to zase nepřeháněl. Jeden kbelík partiklu, k tomu nějaké pelety jak rychlorozpustné, tak i Halibuty. Boilies spíše na masové a rybí bázi (Kreveta, Chobotnice Carpservis Václavík a má výroba Krev + Játra vysušené na šutr). Z minulých vycházek se to osvědčilo jako nejlepší kombinace.

Odjezd ve čtvrtek. Samozřejmě co nejdříve po příchodu z práce. Auto už jsme měli skoro plné, protože balím už celý týden dopředu vždy po troškách. Ta nedočkavost je vážně obrovská, tak se ty dny pěkně krátí. Poslední pasažéři v autě. Má přítelkyně a zároveň rybářský kolega na sedačce spolujezdce a pod sedačkou náš hlídač bivaku Tedík. Otáčím klíčkem v zapalování a hlásím čas odjezdu.

Po příjezdu k vodě jsem zklamaný, všude auta a nevypadalo to dobře. Nejsem ten typ, co se mermomocí musí vetřít mezi 2 rybaře na 10 metrech. Zvažujeme možnosti a vydáváme se dál na „naší“ vodu, kde jsme prakticky začínali kapry chytat. Vím, že na vodu je obrovský tlak sportovních rybářů. Za zkoušku nic nedáme. Jsme tam a koukám jak blázen,

u vody skoro nikdo a místo, co jsme chtěli, je volné. Neuvěřitelné. Rozhodovat se nemusíme dlouho, zůstaneme tady. Rychle vyházet věci z auta, ať můžeme ještě dnes nahodit. Věci máme na hromadě a první, co rozděláváme, jsou pruty a krabička s PVA. Vybíráme vhodné nástrahy na chytání a už letí do vody první pruty. První prut je na dno, druhý prut je s mojí výrobou boilies Krev + Játra, třetí na panáčka Chobotnice+pop Mrtvola a čtvrtý feeder s kukuřičkou ve svahu u břehu. Kobruji jen pár kuliček ke každému prutu. Na téhle vodě se nám osvědčilo krmit na přesno jen k nástraze. Na záběr se tady musí čekat a člověk musí věřit naprosto všemu - jak nástraze, tak i tomu, že má na dně vše správně. Když ale záběr přijde, tak je to většinou pěkná ryba.

Po vyčerpávajícím dni příprav pěkně odpočíváme u bivaku a užíváme si nebe plné hvězd. Ani ve snu by mě nenapadlo, že by první den přišel vůbec nějaký kontakt s rybou. Zvoní nám budík ve 23:55 na vyndání prutů. Otevírám oči a nad hlavou příposlech, který najednou začne svítit žlutě a řvát jako blázen. Nějakým způsobem se dostanu k prutům a mám dokonce i boty. Zvedám prut a je to tam, kontakt po 4 hodinách a je to pěkná ryba. Na podložce se nám ukázala krásná šupinka 12,1 kg 83 cm, paráda. Vyndáme zbytek prutů a jdeme spát.

Ráno druhý den letí pruty na stejná místa a lehce dokrmuji boiliesem Krev + Játra. Počasí luxusní a čekáme na jízdu. Po celodenním půstu jsem trošku na pochybách, jestli jsme si to štěstí už nevybrali na začátku. Z nostalgie mě dostala až jízda hodinu před „zavíračkou“ na pravý prut. Zvedám a opět silný tah ryby, která vypadá, že nemá problém vymotat celý naviják. Po 20 minutovém zdolávání na břehu končí ryba opět na podložce. Koukám na ni a říkám si „tsi kráso“co to je? Obří lysák s břichem jak balón. Zkouším ho vážit a mám co dělat ho zvednout. Váha ukazuje 19,6 kg. Vážím ho znova asi 3x protože nevěřím. Po odečtení saku má 19,1 kg a 93 cm - nový osobáček. Jako parádní ryba. Fotíme, pouštíme a šeptám ji: „pošli dědu“.

Ráno třetí den volíme stejný způsob. Pruty na svá místa a k tomu pár kuliček na každý prut + 2 raketky partiklové a peletové směsi na každé místo. Počasí se zhoršilo a začalo sem tam pršet. Ryby se na hladině ukazovaly a nervy pracovaly. Celý den opět nic, ale večer se blížil. Přiznám se, že jsem byl na záběr trochu připraven. Je 20:00, koukám na hodinky, pak na stojan a najednou se to zase rozjelo. Zvedám prut jako obvykle a na konci tah jako prase. S rybou nešlo skoro hnout. Říkám si, jestli je ryba zaseklá dobře, protože se jí teda vůbec nechtělo. Chvíli zdolávám ze břehu, ale po 15 minutách naskakuji do člunu. Ryba si se mnou začala na vodě dělat, co chtěla. Sem tam jsem zapádloval jednou rukou, aby jako věděla, že na druhém konci taky někdo je. Najednou jsem byl nad rybou a jen trochu sem ji zahlédl. Viděl jsem, že je zaseklá, jak má a že je to lysec. Voda zkresluje a já si říkal: „Je pěkná, ty jo, další 10+." Konečně se to vzdávalo a já jsem to monstrum konečně viděl u podběráku. V ten moment jsem věděl, že je to úplně jiná kategorie ryby, kterou jsem ještě neviděl. Navádím rybu do podběráku a mám ho tam. Podběrák s ramenem 70 cm, řekl bych hodně malý. Rybu zvedám do člunu a málem jsem byl v podběráku s ním. Po 40 minutách souboje protřepávám klepající se ruce a vesluji na břeh. Po příjezdu slyším od přítelkyně jen: “Co že? Co to jako je? Děláš si srandu?“ Rybu obtížně zvedám na vážení a je o dost těžší než ty předešlé. Váha ukazuje 25,2 kg a na metru je 101 cm. Po odečtení saku ten kapr má 24,6 kg!!! Začal jsem se už smát, protože to není možný, další osobák. Ten předešlý mé přání vyslyšel a toho dědu mi fakt poslal. Tomuhle kapříkovi jsem dal hudlana, poděkoval a říkám mu: „Někdy se zase zastav.“ Dědu tohoto dědy bych už fakt asi nezvedl.

Ráno čtvrtý den chytáme už tak odpočinkově a probíráme, co se vlastně stalo a záběr už ani snad nepotřebuji. Na feeder se přišel rozloučit násaďáček. Polednáček se ozval mé přítelkyni ze zavážky, která zasekává do prázdna. Poslední záběr výpravy jsme nezvládli.

Nezapomenutelná květnová výprava dopadla neskutečně. Dva osobáky ve dvou dnech jsme vážně nečekali. Dal jsem si ten nejlepší dárek k narozeninám, který mi z hlavy už nikdo nikdy nevymaže. Skoro pětadvacetikilového kapra k dvacátým pátým narozeninám. Moje rybářská posedlost se tímto ještě prohlubuje. Ryby byly krásné a zdravé a evidentně už chycené. Jsem rád, že tak velké ryby na svazové vodě po chycení a puštění zpět do vody zůstávají v dobré kondici i po kontaktu s kapraři.

Všem slušným a poctivým rybářům přeji stejný zážitek, jako mám já.

Ať to jezdí, V&M Team.