Co se skrývá v trávě

11.6.2015, autor: Vojtěch Bernátek

První jarní výprava se konečně přiblížila. Je začátek května a chystáme se na krásnou svazovou pískovnu. Tam se nám už v minulosti podařilo nějaké pěkné kapry nachytat. Přípravy vrcholí a my skládáme poslední věci do auta a vyrážíme na cestu vstříc následujícímu dobrodružství. Cesta nám utíká rychle při rozebírání taktiky lovu a krmení.

Konečně jsme na místě. Vybíráme místo, kde jsme už jednou rybařili. Pomalu začínáme chystat krmení. Jelikož jsme s parťákem Vlasťou vyrazili na 4 dny, vzali jsme s sebou 20 kg halibut pelet a k tomu ještě 5 kg boilies. Zvolili jsme příchuť Přírodní játra – vanilka. Pelety jsme předem nadipovali biorapidem stejné příchuti. Na první zakrmení vnadíme 3 kg halibut pelet a 2 kg boilies. Jelikož jsme na svazové vodě, nehrozí vyrazit na vodu. Proto vše na místo vnadíme spodovým prutem a spomb raketou. Je to velmi namáhavé, ale jak se později přesvědčíme, velmi úspěšné.

První den jsme bez jakéhokoliv kontaktu s rybami. Bojujeme s rostoucími trávami ode dna, které mají délku cca 30 cm. Řešíme délky návazců a odlehčujeme naše nástrahy. Nakonec používáme návazce z lehké pletenky a menších, ale pevných háčků. Potápivou kuličku 16 mm dovažujeme plovoucím boilies velikosti 20 mm. První den se blíží ke konci. Uléháme do spacáků a doufáme, že nám bude štěstí přát druhý den a po celou dobu naší výpravy.

Ráno nahazujeme své montáže na zakrmená místa. Krmíme stejným množstvím jako předchozí den. Konečně! Kolem 9. hodiny ráno se ozývá tak dlouho očekávaný tón „ pípáků“. Po pár minutách se v podběráku převaluje malý šupináč. Ihned ho pouštíme zpět s žádostí o poslání svého taťky, nebo dokonce třeba dědy. Nahazuji udici zpět a vyčkáváme na další boj. Ten přichází kolem 10. hodiny dopolední, kdy se do nás začíná pěkně opírat sluníčko. Hned po přiseknutí cítím, že na druhé straně je už o poznání větší ryba. Po krásném souboji navádím do podběráku nádherného kapra. Opět je to šupináč. Má krásné proporce - 82 cm 12 kg. Po nezbytném vážení a pár fotkách rybu pouštíme a užíváme si její ladnost v průzračné vodě. Radujeme se z krásného úlovku a přikrmujeme jednou raketou kuliček, abychom udrželi aktivitu ryb na našem místě. Použité montáže se konečně začínají osvědčovat.

Blíží se poledne a chystáme se taky něco zakousnout. Když v tom se opět ozve libý zvuk hlásiče na pravé udici. Po zvednutí udice tuším na druhé straně pěknější rybu. Po 15 minutách přetahování musím i s kolegou po pás do ještě celkem studené vody. Kapr mi zajíždí na levou stranu do rákosu a snaží se osvobodit. Nakonec se mi ho podaří přemluvit a natahuji ho pomalu do síťky. A máme ho! Zase je to šupík s rozměry 80 cm 11 kg. Nějaká fotečka na památku a už mu máváme při jeho cestě do hlubin pískovny. Jen žasneme nad krásou místních ryb. Odpoledne je poklidné bez aktivity ryb. Odpočíváme a čekáme na návštěvu. Přijíždí za námi moje manželka Jarka a dcerkou Emičkou, které bude za měsíc teprve rok. Je s nimi i moje mamča se svým přítelem Pepou. Užíváme si odpoledního rozptýlení a krátíme si čas hrou s mojí malou dcerkou.

Navečer se začínají probouzet konečně i ryby. Krásný záběr! Ryba urputně bojuje a opět žene mého parťáka do broďáků a po pás do vody. Ale tentokrát má ryba navíc a zajíždí do rákosí, kde se dokáže osvobodit. Škoda! Odhadovali jsme kapra na velikost kolem 10 kg. Přikrmujeme a chystáme se na druhou noc u vody. Ve 22 hodin přichází opatrný záběr. Po zvednutí prutu cítím velký tah. Zdolávám „opět“ šupináče. Tentokrát menšího 76 cm 8 kg. Ale i tak potěšil. Do půlnoci se už nic neděje. Uléháme do tepla svých spacáků a přemýšlíme, co nás bude čekat zítra.

Ráno nahazujeme hned, jak je povoleno v tuto roční dobu. Krmíme porcí halibut pelet v biorapidu a také boiliesem. Blíží se pomalu poledne a my očekáváme záběr. Předchozí dny přicházely záběry dopoledne. Najednou nás ze zamyšlení vytrhne zvuk signalizátoru na kolegových prutech. Přizvedává prut a my zůstáváme v udivení stát s otevřenou pusou. Kapr to rozjel jak parník. Po cca 15 minutách a opět ve vodě podebírám nádherného kapra, který bude určitě atakovat hranice 15 kg! A nepletu se! Kapr má 88 cm, 15 kg. Super! Parťák má nový osobáček a zároveň největší rybu výpravy. Po nezbytných úkonech pouštíme kapra zpět do jeho království. Sledujeme jeho majestátní pohyby a jsme šťastní, že nám pískovna vydala tak krásnou rybu. Nahazujeme a dokrmujeme.

Odpoledne nás navštěvuje parťákova partnerka Martina se synovcem Adamem. Odpoledne utíká a já zdolávám menšího kapříka, z kterého má největší radost Adam. Kapra drží v rukou poprvé. Je krásné sledovat, jakou má radost. Den se blíží do finále, ještě stíhám jeden záběr, ale kapr se vypíná. Nevadí! I taková je kaprařina. Ještě před spaním krmíme, abychom nalákali kapry na naše lovné místo přes noc. Ráno přihazujeme ještě pár kuliček a vyčkáváme. Pomalu začínáme chystat věci na odjezd domů. Naše výprava se blíží ke konci. Doufáme, že se přijde ještě rozloučit nějaký kapřík. Nepleteme se! Opatrný záběr na levý prut ohlašuje větší rybu. V polovině zdolávání se nečekaně rozjede i druhý prut! V první chvíli si myslím, že kapr zajel do vedlejšího silonu, ale po kontrole polohy ryby Vlasťa přijímá můj druhý prut do rukou a zdoláváme společně. Na konec výpravy se nám podaří krásný double v podobě dvou šupináčů 82 cm 11 kg a 74 cm 7 kg. Neskutečné ukončení čtyř dnů na krásné pískovně. Po puštění ryb dobalujeme poslední věci a radujeme se ze super závěru výpravy. Nakládáme veškeré věci na káru. Čeká nás půlhodinová cesta k autu. První letošní výprava byla povedená a velmi zdařilá. Už se těšíme na příští zážitky u vody. Velice jsme byli překvapeni z velikosti ulovených ryb, jelikož ostatním rybářům se zdaleka nedařilo jako nám.

Krásné rybářské zážitky od vody přejí Vojta a Vlasťa