Zemplínský kapor - Extrémní závod

9.4.2015, autor: Jirka a Kuba Rummelovi

Teď, když píši tyto řádky,už vím, že to není jen název, ale malá realita.
No, ale teď od začátku. Po výpravě na Moravu mi Aleš nabídl, zda bych s ním jel na Zemplínskou přehradu na závody. S radostí jsem přijal, aniž bych tušil, do čeho se pouštím. Aby se to nepletlo, Kuba jel samozřejmě také.

Moc informací jsme nesehnali, a tak jsme vzali všeho raději víc. Dodávka i vlek, obojí bylo plné. Po cestě dlouhé zhruba 700 km jsme konečně dorazili na místo. Bylo půl jedné v noci, ale v areálu, kam jsme měli přijet, to vesele žilo, tak jsme se přidali. Kapela nebyla nejpočetnější - jen harmonikář, saxofonista a hráč na vozembouch dělali, co mohli. Nutno dodat, že to byl obdivuhodný výkon. Po několika pivech jsme začali zvažovat spánek. Když ovšem Kuba začal hrát na harmoniku, už nebylo na co čekat.

Ráno bylo krásně a po snídani se šlo losovat. Po rozhovoru s týmem, který se už závodů dříve zúčastnil, jsme se dozvěděli, že si hlavně nesmíme vylosovat sektor Horka, protože tam to vůbec nejde.

Kuba byl pověřen a losoval. Co čert nechtěl, vytáhl sektor Horka 2. Ze řady za námi se ozvalo: " A jste v pr....!" Poté jsme byli rozhodčím odvedeni na naše místo. Byli jsme spokojeni. Dalo se autem zajet až k vodě, a tak nám odpadlo nošení věcí. Po postavení bivaku atd. jsme s Alešem vyrazili hledat na vodu s echolotem, kde budeme chytat. Asi po čtyřech hodinách jsme našli jeden kopeček. Všude rovina a až na 700 m jsme našli potopenou starou cestu. Bójka a zakrmení. Počasí nám zatím přálo.

Ještě že jsme měli spalovací motor, protože veslovat 700-800 m a pak mít na návazci pověšeného cejna, to není nic moc. První čtyři dny byly jeden jako druhý a my chytali jen hromady cejnů, sem tam karas a nebo nějaká velká plotice.

Bylo nutno změnit taktiku. Kolem břehu se táhl pruh rostlin, a tak jsme začali krmit tam. Konečně přišel první bodovaný kapr. Jsme v závodě. Přišlo několik dalších kaprů, ale bohužel s malou váhou a také amuři, bohužel bez bodů. Další problémy - po záběru jsme vytáhli ucvaklá 0,4 mm vlásina a i škeble dělají, co umí. Takže po záběru povolit a hurá na člun, zajet nad rybu a vydolovat ji z rostlin. Tímto způsobem se nám nakonec podařilo dosáhnout na třetí místo v sektoru. Naši kolegové na č. 1 jedna bodovaná ryba a na čísle 3. bez ryby.

Nakonec jsme měli 6 bodovaných kousků. Žádný trhák, ale v dané chvíli jsme byli rádi i za to.

Ahoj Jirka