Předvánoční idylka na rybách

21.1.2015, autor: Vlastimil Johanides

Čtrnáct dní před Štědrým dnem, kdy doma už panuje vánoční napětí a venku lidi blázní po nákupech vánočních dárků, se mi honí hlavou jediná myšlenka. Vyrazit ještě v tomto roce alespoň na jednu noc někam k vodě na ryby.A o to spíš, když se venkovní teploty na prosinec pohybují poměrně dosti vysoko - někde kolem deseti stupňů nad nulou.

Tyto myšlenky se mi daří naplnit hned tentýž týden a to ze čtvrtka 11.12 do pátku 12.12. Ve čtvrtek v pravé poledne končím v práci a spěchám domů, kde už mám vše naložené v autě a mohu tak co nejdříve vyrazit k vodě, neboť v tuto roční dobu slunce zapadá poměrně brzy - někde okolo půl páté a na to, aby jste vše stihli ještě za světla, už moc času nezbývá, tedy pokud nepatříte k těm, kterým nevadí rozbalovat věci po tmě.

Nějak zvlášť jsem se na tuto jednodenní výpravu nepřipravoval a vsadil vše na léta osvědčenou taktiku. Předem jsem doma do kyblíku nadrtil pár kilo boilies, které mi zbylo po sezóně a k tomu přidal několik rozdrcených halibut pelet. Z této drtě jsem si naplnil několik PVA punčošek, abych se už u vody nemusel touto přípravou zdržovat a mohl se plně věnovat jiným věcem, neboť času nebude na zbyt.

K vodě jsem dorazil někdy kolem druhé hodiny odpoledne a hned se pustil do práce, abych do tmy měl vše připraveno. Kolem třetí hodiny jsou už oba pruty ve vodě. Nastražil jsem na ně takzvané vyvážené boilies, které se skládalo z půlky 16 mm boilies Brusinka z řady BOSS2 SPECIAL a z půlky 16 mm POP-UPS boilies příchutě SKOPEX ANANAS od firmy Carpservis. Montáže jsem zvolil kombinované a to z 15 librového fluorocarbonu s jemnou šňůrkou taktéž na 15 liber zakončené háčkem velikosti č.6

Kolem čtvrté hodiny mám první záběr, který k mé smůle neproměňuji. Ale i přes toto zklamání doufám, že to nebyl jediný záběr. Na druhou stranu si říkám, vždyť jsem u vody teprve hodinu a už mám první záběr, to je přeci super začátek. O hodinu později mám další záběr a tentokrát dopadlo vše tak jak mělo a já se mohl radovat z krásného šupináče s váhou 8,60 kg.

Zanedlouho mám záběr i na druhý prut a opět se mi daří rybu zdolat, tentokrát šlo o menšího kapra s vahou 4,30 kg, ale radost mi udělal úplně stejnou jako ten osmikilový. Uspokojen těmito dvěma kapry zalézám do spacáku, a když už konečně začínám usínat, ozve se ten nejkrásnější tón příposlechu. Nedá se nic dělat a musím z vyhřátého spacáku rychle ven. Z vody se mi daří vytáhnout opět menšího kapra - tak kolem tří kilo. Tito menší kapři byli opravdu při chuti a brali až do východu slunce. Za noc se mi jich podařilo vytáhnout osm. I když nešlo o nějaké velikány, já byl naprosto spokojený a unavený. Ne vždy je to o tom nachytat ty největší ryby.

Po východu slunce záběry ustaly a já tak mohl jít dospat náročnou noc. Kolem poledne se ozve zvuk mého příposlechu, ale jelikož se mi podařilo opravdu zabrat, tak v tu chvíli vůbec nevím, co se děje. První, co mi prolétlo hlavou, bylo, že mi zvoní budík do práce, a tak se ho snažím nahmatat a vypnout. V tom mi to docvaklo! To není budík ale záběr! V tu chvíli jsem okamžitě probraný a deru se ven z bivaku k prutu. Ryba si i nadále pomalu odvíjí centimetry silonu z navijáku. Při teplotě vody kolem pěti stupňů je ryba docela bojovná, ale po chvíli končí v mém podběráku a já si tak mohu zapózovat před fotoaparátem s krásným 10,60 kg kaprem.

Po této třešničce začínám balit, a než si mi podaří vše po sobě uklidit, povede se mi ještě na rozloučenou ulovit 4 kg lysce. A to bylo vše, co se za těch 24 hodin událo.

S přáním všeho nejlepšího do nového roku a mnoho krásných úlovku a chvil strávených rybách přeje.

Vlasta Johanides