Velká laguna

17.2.2014, autor: Vlastimil Johanides

Starý rok utekl jako čas strávený na rybách a my rybáři se už připravujeme na novou sezónu. Což letošní zimu u mnoha rybářů neplatí, neboť tato zima k rybaření doslova vybízí.
Mám i informace od mých kamarádů, že už se jim letos podařilo pár pěkných kaprů nachytat. Já osobně se v tento čas na ryby moc nedostanu. Ne že bych neměl rád zimní rybolov, ale z důvodů rodinných, neboť v rodince jsou vášniví lyžaři, a proto trávíme volné zimní víkendy na horách. Ještě že u nás nebývá sníh na horách i přes léto. Je pravda, že když vidím, jaké počasí venku panuje, šijí se mnou všichni čerti a veškeré myšlenky se ubírají jen jedním směrem a to k rybám.

Ale jak říká jeden můj dobrý kamarád, lepší drobné ústupky než velká nedorozumění, takže volné víkendy v zimě patří horám.

Moje poslední výprava za kapry byla v říjnu, teď již loňského roku. S partou kamarádů jsme vyrazili směrem jižní Morava. Ale ne na jezera, jak by každý předpokládal, nýbrž na velkou lagunu, která se nachází v rekreační oblasti kempu Merkur. Proč zrovna lagunu? Tyto otázky mi kladlo velké množství lidí i mých známých, ale odpověď je prostá. Na Pálavu jsem začal jezdit s mými rodiči už v roce 1986 a to převážně na Mušov k panu Talafovi. O pár let později fabrika, kde můj táta pracoval, koupila nově postavené bungalovy pro své zaměstnance k rekreačním účelům právě v kempu Merkur a to jen několik málo metrů právě od již zmiňované velké laguny. Odtud jsme každé ráno chodili rybařit s tátou na jezero a u prutů se střídali, jen když byl čas oběda a máma nám v bungalovu přichystala něco dobrého k jídlu. Postupem času jsme se zde skamarádili i s několika místními rybáři a vstřebávali od nich veškeré informace, kterými nás zásobovali. Od nich jsme se také dozvěděli, že právě na již zmiňované laguně se nachází hodně velkých ryb a to z doby, kdy bylo jezero otráveno a veškeré ryby, které ještě jevily známky života, byly přenášeny právě do této laguny. A že se nejednalo zrovna o malé množství ryb. Velikost takto přenášených ryb byla různá, ale jednalo se prý převážně o ryby od 10 až do 20 kg.

I přes to, že se vědělo, jaké ryby se zde nachází, takřka nikdo tu nerybařil. A proč? Celá 42 hektarová voda byla zarostlá hustým porostem řas až k hladině a rybařit zde nebylo na tehdejší dobu vůbec jednoduché, neboť zde nebyl povolen lov z lodě ani zavážení. Tak nezbývalo nic jiného než rybařit ze břehu a to nebylo nic jednoduchého, neboť rybářské vybavení nebylo ještě na takové úrovni jako dnes, a když už se zde náhodou nějaké to rybářské náčiní z dovozu objevilo, bylo k sehnání pouze jako podpultové zboží a to jen pro známé. A jelikož s tátou rybách rádi vymýšlíme nové věci jak kapry přelstít, začali jsme rybařit právě zde. Rybařili jsme tu pomalu každý měsíc a to od března až do zámrazu. Ze začátku se nám příliš nedařilo a i když se nám konečně podařilo nějakou tu velkou rybu na prut dostat, končilo to většinou její výhrou. Postupem času se k nám začalo dostávat kvalitnější rybářské vybavení a hlavně už bylo dostupné každému, kdo na něj měl peníze se zvyšovaly šance na lepší úlovky. Společně s rybářskými metodami, na které jsme za ty roky přišli, se nám dařilo ulovit čím dál větší ryby.

Od roku 2007 jsem začal opět rybařit na jezerech a tuto lagunu jsem nenavštívil celých 6 let, až loni v říjnu.

Výpravu jsme naplánovali na prodloužený víkend a s sebou jsem si vezl větší množství boilies přírodní játra od Aleše Václavíka. Po příjezdu k vodě mě opouští veškeré nadšení, nestačím se divit, jak se to tu za těch 6 let změnilo. První velké překvapení pro mě je, že z vody vymizela veškerá tráva, která tu řadu let rostla, ale určitě to nebylo přirozenou cestou. A druhé překvapení bylo ještě větší, více jak přes polovinu laguny na délku trčí z vody čtyři obrovské stožáry.

Slouží pro kiting. A aby toho nebylo málo, mají mezi těmito sloupy na vodě postavené různé skokánky upevněné na lanech, pod vodou se tudíž v těchto místech opravdu chytat nedá.

Jelikož už se nikomu nechtělo přejíždět nikam jinam, rozhodli jsme se tady setrvat a zkusit štěstí. Jako první jsem si vybalil dvě kila boilies přírodní játra a zakrmil s nimi, pak už následovala běžná rutina - postavit bivak a tak dále. Pomalu se blížil večer, a jelikož jsme chytali na svazové vodě, museli jsme dodržovat denní dobu lovu, a tak byl i čas na příjemné posezení v nedaleké restauraci.

Ráno nastražuji na jeden prut jednu kouli boilies 16 mm přírodní játra a druhý jednu kouli 20 mm přírodní játra. Zhruba za půl hodiny přichází záběr na 16 mm kouli, za několik málo vteřin vytahuji z vody kapra kolem 40 cm. Od jednoho místního rybáře se dozvídáme, že sem bylo vysazeno velké množství těchto malých kaprů, kteří atakují vše, co spadne do vody. Abych částečně zamezil záběrům od těchto menších kaprů, zvolil jsem větší háček o velikosti 3 a pod něj vyvázal dvě koule boilies o velikosti 20 mm. Od té doby už jsem ale neměl žádný záběr. To se změnilo až třetí den chytání, prvního většího kapra šupi o váze kolem 6 kilogramů chytil kolega Láďa. A o pár hodin později jsem se dočkal i já. Na přírodní játra se mi nejprve rozjel levý prut a pár minut později i pravý prut. Výsledkem byli dva krásní šupináči s váhou 8 a 9 kilo.

To bylo bohužel do konce výpravy vše, krom pár ulovených kaprů kolem tří až čtyř kil, kteří nám pochopitelně udělali také velkou radost.

S pozdravem Vlasta Johanides