Opuštěná zátoka

2.10.2013, autor: Pepa Šmikmátor

Letní měsíce utekly jako voda a se začátkem září začíná i nový ročník Carp ligy, ročník 2013/2014. Po příjezdu na pro mě dosud neznámý revír Koblov u Ostravy jsem byl mile překvapen. Protáhlý tvar odhadem 13 hektarového nebesáku s malým ostrůvkem a zatopenými stromy slibuje parádní chytání. Nedalekou dálnici prozrazuje pouze hluk projíždějících aut. Večer u piva probíráme vše důležité s ostatními „Carp clubáky“ a s Lukášem netrpělivě vyhlížíme příjezd Honzy, který mimo dobré nálady vždy přiveze i objednané krmení. Potom, co jsme si prohlédli boilie a rozmíchali ho s marmeládou, usínáme.

Od brzkého rána netrpělivě obšlapujeme kolem základny a doufáme, že si vylosujeme místo co nejblíže ke zmiňovaným potopeným stromům. Lukáš vytahuje míček s číslem 10, to znamená chytání v malé, mělké zátoce, kde budeme jako odříznutí ostatními od ryb, a tudíž i od dobrého výsledku, myslíme si. Ale nic nevzdáváme bez boje. Po pečlivém zmapování dna klipujeme vlasce a začínáme pozvolna krmit menším množstvím method mixu, partiklu a boilies. Po zahájení lovu nám ani v nejmenším nezvedají náladu ostatní týmy, které téměř okamžitě začínají vytahovat kapry z vody. První záběr nám přichází až v podvečer na Honzův prut, zatímco majitel spí ve stínu. Rybu jemně zasekávám a začínám zdolávat. Po 10 minutách mi Lukáš podebírá krásného lysce vážícího 10,5 kg. Přikrmujeme pár kuliček a okamžitě nahazujeme novou montáž.

Kolem půlnoci si uvědomujeme, že se ryby u našich krmných míst vůbec nevyskytují. Budeme muset vsadit na náhodu, i když v naší malé zátoce není moc z čeho vybírat. Honza nastražil novinku od firmy Carp servis Václavík s příchutí jater a odhazuje kamsi do tmy. Po necelých dvou hodinkách přichází záběr. Honza opět spí jako pařez, a tak kapříka z neznáma vážícího 5,5 kg vytahuje Lukáš.

Od té doby i přes veškerou snahu nemůžeme udělat záběr. Už nevím kudy kam. Horký den pomalu končí a stále ani píp. Přenáším si prut a zkouším nahodit malou popku s příchutí Dead na místo v zátoce, o kterém si myslím, že tam plave kapr leda ve snu. Po dvou hodinách s nádechem tmy přichází záběr. To jsem nečekal a běžím k prutu. Vytahuju pěkně rostlého lysce s váhou 9,5 kg. Neváhám ani chvilku a montáž nahazuju na stejné místo. Zhruba po hodině přichází další záběr. Rybu po chvíli ztrácím v kořenech, škoda. Kdybych věděl, že se nám pípáky do konce závodu už neozvou, tak si urvu ruce.

První kolo je u konce a s našimi třemi „bludnými Holanďany“ nemůžeme čekat dobrý výsledek. Závody do velké míry bohužel ovlivňuje los, a ten se nám teď moc nepovedl. Tento víkend jsme podle nás chytali na jednom z nejhorších míst revíru, takže 11. místo je spíše milé překvapení. Nezbývá než se těšit a doufat, že v říjnu na Tovačově k nám bude los i kapři přívětivější. Na závěr bych chtěl poděkovat Carp clubu za dobrý výběr revíru s opravdu pěknými rybami a s nejlepší obsluhou, co jsem na soukromých revírech poznal a především firmě Carp servis Václavík za trpělivost a spolupráci.

Za kárp team Lupeho

Pepa Šmikmátor