Víkend na rybách

22.9.2013, autor: Vlastimil Johanides

Měl to být poklidný víkend strávený na rybách, ale nepřízeň počasí ukázala svojí sílu a my byli rádi, že jsme se dostali ve zdraví domů. Na 31. května jsem společně s bratrancem Jardou naplánoval víkendové rybaření na našem oblíbeném revíru. Na tuto výpravu jsme odjížděli už s tím, že na víkend by se mělo počasí rapidně změnit. Místo příjemného sluníčka, které v těchto dnech panovalo, měly přijít trvalé deště.

Většina rybářů to zná, když se jede na ryby, nevadí žádné počasí. Na druhou stranu, kolik rybářů si může vybírat počasí, které jim vyhovuje. Já mezi ně určitě nepatřím a své výpravy za kapry plánuji někdy i několik měsíců dopředu, a pak už nezbývá nic jiného než odjet v tom počasí, které zrovna panuje, nebo zůstat doma, ale to by znamenalo, že se také na další výpravu mohu dostat až za měsíc nebo i déle. Každopádně k vodě jsme dorazili za krásného slunného počasí. Po vybalení nádobíčka potřebného k lovu ryb a postavení bivaků přišla řada na to nejdůležitější. Na co že to vlastně budeme chytat? Vzhledem k tomu, jaké počasí mělo přijít, se můj výběr zúžil na tři druhy boilies řady Boss2, a to na Oliheň, Chobotnici a na Mrtvolu - vše v 2,5 kg balení o průměru 20 mm. Každé balení tohoto boilies jsem zalil tou samou příchutí Biorapid Atrakt marmeládou - 150g a za půl hodiny bylo vše připraveno.

Na první prut jsem dal boilies příchutě Chobotnice a na druhý Oliheň. Mrtvolu jsem si nechal v záloze. Asi tak po půl hodině přišel pomalý záběr na Chobotnici a po dvacetiminutovém souboji podebírám krásného šupináče, který měřil 102 cm a vážil 23 kg.

Ani Jarda nezůstal pozadu a na Oliheň zdolal krásného lysce o váze 14 kgm a to jen pár minut po puštění mého šupíka zpět do vody. Do večera se nám podařilo ulovit ještě tři kapry s váhou okolo 12 kg na Oliheň. K večeru přišel již zmiňovaný déšť doprovázený silným větrem, který foukal přímo na nás. Zřejmě tato změna počasí zaskočila i ryby. První záběr nového dne přišel v pět hodin ráno na Chobotnici, ta zachutnala šupíkovi o váze 12 kg.

Po ranní kávě s Jardou přemýšlíme o další strategii lovu. Vzhledem k neustálému dešti a čím dál více zesilujícímu větru se moc vymyslet nedá. Zavážet v tomto počasí je takřka nemožné, neboť z desetihektarové vody se rázem stalo rozbouřené moře. Proto jsme se rozhodli veškeré krmení rozházet lopatkou ze břehu, kam jenom dohodíme, a tam pokládat naše montáže. Na oba pruty jsem nastražil Mrtvolu, a to se ukázalo jako dobrý tah. Do večera se nám touto taktikou podařilo ulovit kolem deseti kaprů s váhou od 8 do 15 kg a vše vypadalo, že bude perfektně fungovat i nadále.

Ale před soumrakem přišla jedna velká nepříjemnost. Po záběru, kdy jsem vyběhl z bivaku, jsem za sebou zapomněl zapnout zip dveří, a to se stalo pro můj bivak osudové. Stále sílící vítr mi ho během pár vteřin tak poničil, že mi nezbylo nic jiného než vše za stále vydatného deště a větru sbalit, naházet do auta a poslední noc v autě i přespat. Jarda měl v tomto případě štěstí, jeho bivak byl ušetřen, neboť byl před větrem chráněn hustým porostem a stromy, ale zato měl všude kolem sebe neskutečné množství bahna. Doslova se bořil v tom bahně až po kotníky. Když byla tato nepříjemná situace zažehnána, mohli jsme se zase začít věnovat rybám. Poslední noc víkendové rybařiny jsem nezamhouřil oko. Rybám tak zachutnalo boilies příchutě Mrtvola, že jsem měl pomalu každou půl hodinu o zábavu postaráno. Tu noc se dařilo i Jardovi, a dokonce si udělal i svůj osobák. Podařilo se mu ulovit krásného šupíka o délce 98 cm a váze 18,5 kg.

V půl šesté ráno se mi podařilo také ulovit dalšího pěkného šupíka o délce 9 6cm a váze 19,80 kg. Kolem deváté hodiny jsme začali balit a na poslední prut, který zůstal ve vodě, mi zabral ještě poslední kapr šupi o váze 14 kg. To jsme ještě netušili, jak dramatický bude náš návrat domů. Všude po Čechách panovaly rozsáhlé povodně, o kterých jsme v tu chvíli neměli ani potuchy. Vše nakonec dobře dopadlo stejně jako v pohádce a my jsme se ve zdraví dostali domů.

Za Carpservis Vlasta Johanides