Do třetice všeho dobrého

13.10.2009, autor: Lukáš Šolc

Se začátkem letošní sezóny jsem oproti některým mým kolegům vyčkával a poprvé jsem vyrazil na ryby až v dubnu. Bohužel první víkendovka na stojaté vodě nepřinesla jediný záběr. Pár dní na to zkouším štěstí na jednom nejmenovaném rameni Labe, kde jsme s kamarádem na šest dnů. Během těchto šesti dnů jsem měl jen jediný záběr, ale ryba mi u břehu bohužel spadla. ,,Tak to je povedený začátek sezóny‘,‘ říkám si. Labe se pomalu ale jistě začíná ohřívat, a tak jako třetí výpravu volím hlavní tok. Jelikož jsem nikdy kapry na řece nelovil a vůbec poprvé jedu na ryby na víkend sám, tak se mi hlavou honí spousta myšlenek. V pátek k večeru konečně přijíždím k řece na místo, které jsem si vytipoval, a začínám rozbalovat.

Večer se překulil, já už mám vše připravené, zakrmeno asi 0,5kg boilie Losos-Oliheň a Mrtvola narolovaném doma z bolies setů, montáže nahozeny asi 3m od břehu mezi dvěma keři, a tak si dopřávám trochu večeře a teplý čaj. Celkem brzy ulehám do spacáku znaven tím vším úsilím a i přes obavy, že se budu sám u vody bát, během chvíle usínám jako nemluvně. Po chvíli mě ale probouzí zvuk příposlechu a okamžitě startuji k prutům. Jemně přisekávám levý prut s 18mm kuličkou již zmíněného boilie Losos-Oliheň. Rybu zdolávám hned pod nohama. Během chvíle je v podběráku lysec 60cm. Znovu nahazuji, přikrmuji, nabírám čerstvou vodu do kýble na polévání ryb na podložce a ulehám do spacáku.

V sobotu před pátou hodinou ranní mě probouzí zima. Jen co jsem usnul, dostává mě zvuk příposlechu opět na nohy další ryba na prutu. Tentokrát pravý prut s boilies Mrtvola rybám zachutnala. Další ryba, která se nechává povodit pod nohama a za chviličku je v podběráku. Jedná se o kapříka šupiho 67cm, asi 5kilo. Rychle kapříka šetrně pouštím, přikrmuji, nahazuji… rutina... Zmrzlý zalézám do pelechu. Zhruba dvě hodiny na to mám další záběr. Tentokrát záběr přichází na levý prut Losos-Oliheň a to ještě netuším, že se záběry budou střídat levý-pravý ? Konečně první bojovná ryba. Několikrát ji přitahuji ke břehu a ryba mi zase odjíždí. Snažím se ji ale nepustit moc, aby mi nezajela do potopených větví keřů. Kapr se objevuje na hladině a je mi jasné, že to bude můj váhový osobáček.Po změření a zvážení zjišťuji,že měří 72cm a váží 9.5kg. Pro někoho to je ryba nic moc, ale mně udělala velkou radost. Rychle ještě pár fotek na samospoušť a šup zpět do vody. Opět přikrmuji asi čtyřmi hrstmi Losos-Oliheň a Mrtvolou. Venku už svítí pěkně sluníčko, a tak usedám do křesílka a s úsměvem vzpomínám na první noc. Přitom se těším, jak se budou vyvíjet následující dva dny. Při následujícím záběru na pravý prut se dvěma kuličkami Mrtvola mi ryba po záseku bez kompromisu zajíždí mohutným tahem do keře a vyřezává se. Montáž rybě nezůstává v tlamce - podařilo se mi ji celou vyprostit, tak si oddechuji. Přemýšlím, jak co nejvíce zabránit tomu, aby ryby jezdily do keřů, a tak dávám boční závěsky a k nim na gumičku odpadávací kámen. Dávám taky na rady kolegy Honzy Slaniny alias Carpjeny a odklapávám překlapěče navijáků, do prvního očka dávám srolovaný toaletní papír, protože molitan nemám, a vlasec upínám do klipu na cívkách.

V 16 hodin mám opět záběr, ale ryba to má namířeno rovnou do keře. Chvíli mi i přes mou snahu ji zabrzdit jede do vázek a podařilo se jí to zamotat. I přes mou snahu montáž vyprostit z loďky se mi nedaří a praská. Praskl návazec a tak mám jistotu, že tam ryba není někde pověšená. Říkám si, byla by škoda odjet zítra domů, když jsou kapři při chuti a mám ještě aspoň na jeden den koule. Tak volám v neděli ráno šéfovi, který ale ještě spí a pak mi celej rozhořčenej volá, co po něm chci v devět ráno. Tak mu říkám, že potřebuji den, možná dva dovolené a on mi vychází vstříc. Asi proto, aby mě měl co nejdřív z krku a mohl dál spát. Na další záběr jsem si počkal docela dlouho. V neděli kolem půl jedenácté dopoledne přehazuji pruty. Než jsem stihl jeden z nich došponovat a dát vlasec do klipu na cívce, tak mi ryba z ruky bere vlasec. Výsledkem je neuvěřitelně bojovný Jelec Tloušť 48cm, který mi ale jako necílená ryba nedělá vůbec žádnou radost. Z daleka ne poslední záběr mi přichází v 17:30 na levý prut na který jsem navázal kombinovaný návazec ze šňůrky s olověným jádrem Kryston Score gold a potahovanou šňůrkou Sufix Kameleon opatřený jednou kuličkou Losos-Oliheň. Když dobíhám k prutům, tak ryba už nejede a vlasec směřuje ke keři. Přisekávám, ryba se opírá do prutu. Rychle přitahuji brzdu, prut zapírám o stehno, ten se ohýbá a já se modlím, aby nepraskl vlasec, prut, a aby ryba neuvázla. Brnkání vlasce o větvičky pod vodou mi pumpuje adrenalin o něco výš a začínám se s rozklepanými koleny opírat do prutu a snažím se tahouna z keře vypáčit. Když se mi podaří kapra dostat z keře, objevuje se lysec na hladině, zamává mi ploutví a táhne pro změnu do druhého keře. Naštěstí se mi podařilo tohoto krásného lysce zbarveného do červena podebrat a opět mě přepadá pocit úlevy a vítězství. Na to, že měřil 73cm a vážil 7.5kg, tak mi dal pořádně zabrat. Večer už za tmy přijíždí za mnou pokecat kamarád, a tak klábosíme až do jedné hodiny ráno. Fouká silný vítr, který mi nahání trochu strach. Když kamarád odjíždí, tak se rozhoduji, zda mám pruty přehodit teď, nebo až ráno. Vsázím na volbu nechat je a jen přikrmuji. Jdu spát.

V pondělí ve 3:30 mě budí zvuk příposlechu a plynulé pískání hlásiče. Po záseku levého prutu cítím už mě dost známé břinkání šokovky o potopené větvičky. Naštěstí ryba vyjíždí do koryta z keře. Když mám rybu u břehu, objevuje se u hladiny a vidím, že to je zase vysoký lysec ze sorty sedmdesátníků. Ještě chvíli s ním bojuji, snažím se ho však dostat rychle do podběráku, než mu „rupne v bedně“ a sebere všechny síly, aby zajel do keře. Měřím mu 71cm a 7,5kg. Znovu dávám novou kuličku Losos-Oliheň, přikrmuji 4 hrsti boilí a jdu pokračovat ve spánku.

Poslední záběr mě dostává ze spacáku kolem půl sedmé ráno. Opět rybám zachutnala kombinace Losos-Oliheň na levém prutu. Po záseku opět ryba maže do levého keře do potopených větví. Úspěšně se mi ji daří zdolávat, ovšem jen do doby, kdy dovinu vlasec a na cívce se mi začíná objevovat šokovka. V tu chvíli je vystaráno a lezu do lodi, abych se pokusil montáž vyprostit. Aby nebylo málo toho, že je kapr ve vázce, tak ještě vítr v noci vyvrátil malý stromek, který se mi naklonil nad loďku. No, nakonec se mi daří montáž vyháknout z větve, kterou tahem za šňůru nadzvedávám, ale ryba tam už není. Tímto záběrem končí tato moje třetí výprava roku 2009 a potvrzuje se mi heslo “Do třetice všeho dobrého“. Všem kaprařům CH & P přeji, ať hlásiče řvou o sto šest.

Lukáš (Šolcik) Šolc