Labská výzva

27.9.2015, autor: Jan Pešout

Zdravím všechny příznivce kaprařiny,
je půlka května a s kamarády vyrážíme na nové neprobádané místo na naší milovanou řeku. V týdnu jsme se s Radkem na našem místě zastavili a řádně nakrmili pod břehem s doměním, že vše půjde podle plánu a my budem chytat kapří mohykány od prvního náhozu.

Konečně pátek, celý rybářský víkend před námi. V odpoledních hodinách se postupně sjíždíme u řeky, nakonec jako první Radek, poté já a můj labrador Kim a jako vždy poslední přijíždí Petr. Pracně všechny ty hromady věci nosíme na vyhlídlé místo...(poprvé v životě jsem uvažoval o nějakém tom vozíku, hrůza, po cca 800 m ruce až na zem a to vše 4krát :) K večeru máme vše nahozeno, stany postavené a již debatujeme o velkých kaprech, co na nás určitě čekají. Ááá je tu první pípnutí, na háček pod, kterým byl nastražený můj oblíbený Boss2 Scopex-ananas + Boss2 Doping Oliheň Chobotnice se nechala zlákat parma, veliké překvapení...fotíme a rychle pouštíme.

Do půlnoci jsme všichni bez dalšího záběru. Další den pokračuje ve stejném duchu, počasí nám přeje, ale od rána ani pípnutí, hlásiče stále mlčí. Co s tím, říkám si. Při pohledu na vodní hladinu pozoruji, jak na druhé straně řeky se poněkolikáté objevil pohyb od ryby, občas nějaké to šplouchnutí. Je rozhodnuto, nahazuji k protějšímu břehu, kobrou dostřeluji pár kuliček Scopex-ananas, ať se tam kapříci také pomějou. Od kamarádů poslouchám, co zase vymýšlím, máme zakrmeno, musíme vydržet, určitě to přijde.

Uběhne ani ne hodina a můj hlásič řve jako pominutý...souboj s říčním kaprem je vždy nezapomenutelný zažitek. Je dobojováno a na podložce mám krásného lysce, který neodolal sladko masové kombinaci 20 mm Scopex-ananas + 16 mm Oliheň-chobotnice.

Odpoledne se opět nese v klidném duchu, nezahálím a odpoledne ještě dokrmuji kobrou Boss2 Scopex-ananas, třeba se zadaří navečer.

Večer sedíme u táboraku, opékáme buřty a popravdě si stěžujeme, jak na této řece ne a ne uspět, chytit tak konečně pořádnou rybu....v tom slyším pípnutí a následuje nekompromisní záběr...zásekávám a začíná, jak já rád říkám, "souboj člověka s přírodou", který po 20 minutovém urputném boji vyhrávám. Radek podebírá kapra (tímto mu děkuji) a přesunujeme se k podložce. Konečně si můžeme ve svitu čelovek prohlédnout krásného šupináče v délce 91 cm a 15,8 kg..nádhera, plním si sen a překonávám si svůj osobní rekord na této řece...ještě jednou díky sv. Petře. Druhý den ráno Petr i Radek nahazují k protějšímu břehu a Petr se hned dopoledne dočkal prvního záběru, který proměnil v krásného zdravého šupináče.

Děkuji ještě jednou za krásně strávený víkend s přáteli i tuto vydařenou výpravu za říčními mohykány. S pozdravem Jan Pešout.